Rattenkönig (Krysí král)
Krysí král – nevysvětlitelný fenomén ve zvířecí říši.
Jednou z největších záhad ve zvířecí říši jsou podivné úkazy, které jsou lidem známé více než čtyři století. Jsou jimi jakési Krysí kruhy, které vznikly následkem velmi zvláštního zřetězení krysích ocasů. Jak tento krysí pletenec vznikne je ještě i dnes pro vědce velkou záhadou. Mezi obyčejnými lidmi se krysímu kruhu říká také “krysí král” (Rattenkönig), a když se takový krysí král objevil, mělo to být prý mimořádně špatné znamení.
Nejstarší zmínka o krysím králi pochází ještě z roku 1564, kdy se našel první pletenec krys. Nejčastěji se takový podivný pletenec skládá ze šesti až devíti krys, ale v květnu roku 1828 našel mlynář při demolici komína na mlýně v německém městě Buchheim krysího krále, který se skládal až z 32 vysušených a holých krys, zřejmě ještě nedospělých jedinců. Tento skutečně obludný pletenec krys je možné ještě dnes vidět v muzeu v německém městě Altenburg, kde je tento vycpaný unikát stále uložen. Několik krysích králů se však našlo i živých a jedním z nejpodivuhodnějších nálezů byl ten z prosince 1822, který se našel v vesničce Döllstädt v německé spolkové zemi Durynsko. Tehdy rolníci v dutém podkrovním trámu stodoly našli dokonce až dva krysí krále. Jeden se skládal z 28 živých krys a druhý ze 14 živých krys. Živého krysího krále, který se skládal z 18 krys našel v roce 1748 i německý mlynář Johann Heinrich Jäger v německém městě Grossballhausen. V německém městě Erfurt se v roce 1722 našel krysí kruh z 11 krys a v roce 1895 se ve městě Dellfeld našel pletenec z 10 krys, který je dnes možné vidět v zoologickém muzeu ve Štrasburku. Téměř vždy se jednalo o krysy rodu Rattus rattus, odborně nazývaný jako krysa obecná. Výjimkou bylo nalezení polních krys, které se našly na indonéském ostrově Jáva, kde tvořilo pletenec 10 mladých jedinců. Naposledy se našel krysí král v roce 2005 na farmě v estonském městě Võrumaa, kde farmář Rein Koivu našel pletenec 16 jedinců, z nichž bylo sedm krys naživu. Záhadou pro odborníky proto je, jak mohli pletence někdy i dospělé krysy vůbec přežívat.
Odborníci se však ještě ani dnes nedokáží shodnout, jak krysí kruh vzniká, a jak vůbec krysy můžou přežívat. V některých případech je k sobě může pojit i zaschlá krev, špína nebo výkaly. Proč k takovému jevu dochází, však dosud nikdo nedokázal přesně objasnit. Někteří francouzští vědci si myslí, že ke spojení krys dochází ještě před narozením, kdy se malé krysy ještě před vrhem propletou. To by mohlo být vysvětlení na ty krysy, které se našly ještě holé. Jiná teorie hovoří o tom, že by mohlo jít o obranné postavení. V roce 1964 zkoumali nizozemští zoologové krysího krále skládajícího se ze 7 krys pod rentgenem, jež našli v nizozemském městečku Rucphen v zimě roku 1963. Ukázalo se, že ocasy krys byly skutečně svázané a bylo na nich dokonce vidět i zlomeniny a mozoly. Ocasy tak musely být propletené několik dní až týdnů.
Z moderní doby je znám rovněž nález veverčího krále ve městě Elkhorn v Nebrasce – šest veverek bylo do sebe zapleteno ocasy a bylo třeba zásahu veterináře. V tomto konkrétním případě je na vině lepkavá smůla, která mláďata k sobě přilepila v hnízdě. Následně se při pokusu o pohyb zapletla do sebe a už nebyla schopná se odtrhnout. Veterináři veverkám ocásky oholili a rozpletli, po zotavení byly vypuštěny do volné přírody.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
