Ralph Lazo (1924-1992)

Ralph Lazo byl jediným známým ne-japonským Američanem, který se během druhé světové války dobrovolně přestěhoval do internačního tábora pro lidi japonského původu žijících na území Spojených států.

Od roku 1942 bylo do internačních táborů ve vnitrozemí USA přesunuto až 110 000 obyvatel západního pobřeží, kteří byli nuceni opustit své domovy a živnosti, a z nichž 62 % tvořili občané USA, kteří se většinou v zemi již narodili. Důvodem bylo přesvědčení americké vlády, že by lidé japonského původu mohli v době války napomáhat nepříteli – Japonskému císařství. Valná většina deportovaných byli převezeni do některého z deseti táborů, označovaných jako Relocation Centers, zřizovaných vládní agenturou WRA (War Relocation Authority), která se starala také o internování Němců a Italů na území USA.

Ralph Lazo (1924-1992) se narodil v Los Angeles 3. listopadu 1924. Vyrůstal jen se sestrou a otcem, jelikož jeho matka zemřela když byl ještě malý. Jako student střední školy v Belmont se sedmnáctiletý Ralph dozvěděl, že jeho japonsko-američtí přátelé a sousedé byli násilně deportováni do tábora Manzanar. Pobouřený mladík se k nim rozhodl připojit a společně vyrazili za nejistým osudem. Tábor se nacházel na úpatí pohoří Sierra Nevada v kalifornském údolí Owens Valley, přibližně 370 kilometrů severně od Los Angeles. Zajímavostí je, že tamní úředníci se jej nikdy nezeptali na jeho předky. Byli by asi překvapení, jelikož měl předky též z Mexika a Irska.

Ralph v táboře bavil osiřelé děti a při studiu na Manzanar High School byl v roce 1944 zvolen předsedou třídy. Téhož roku byl po maturitě odveden do armády, kde sloužil až do roku 1946. Účastnil se bojů v jižním Pacifiku a pomáhal osvobozovat Filipíny. Vysloužil si bronzovou hvězdu za hrdinství a dosáhl hodnosti seržanta. Po válce se vrátil do Los Angeles, kde promoval na UCLA s titulem v oboru sociologie a získal magisterský titul v oboru vzdělání na Cal State Northridge. Po celou svou kariéru učil studenty se zdravotním postižením a povzbuzoval mladé hispánce ke studiu. Pomohl rovněž získat finanční prostředky pro Japanese American Citizens League (Ligy japonsko-amerických občanů) k vyvolání soudního řízení. V roce 1983, po dlouholetém snažení, americká vláda uznala odpovědnost za způsobená příkoří a uznala nespravedlivost tehdejší internační politiky – že Internace byla založena na “předsudcích rasy, válečné hysterie a selhání politického vedení.” O pět let později, v roce 1988, bylo Kongresem Spojených států rozhodnuto o výši odškodnění pro dosud žijící oběti. Jednalo se o asi 60 000 Američanů, z nichž každý dostal jednorázové odškodnění 20 000 dolarů z k tomuto účelu vytvořeného fondu v celkové výši 1,25 mld dolarů.

Ralph Lazo zemřel 1. ledna 1992 na rakovinu jater, bylo mu 67 let.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

Napsat komentář