Příběh skutečného Pinocchia

Před několika lety hledala skupina archeologů poblíž Florencie zbytky etruského osídlení. Koncem prací navštívili místní baziliku San Miniato al Monte, na jejímž dvoře se nachází hrob slavného spisovatele Carla Collodiho (1826-1890) vlastním jménem Carlo Lorenzini. Nedaleko si povšimli malého opuštěného hrobu, očistili náhrobní kámen a četli jméno Pinocchio Sanchez. Požádali tedy o exhumaci ostatků a skutečně nalezli ostatky malého muže s dřevěnými končetinami a nosem, na jedné z protéz nalezli značku se jménem Carlo Bestuldci.
Archivy následně odhalily, že pravý Pinocchio se narodil roku 1760 a měřil pouze 130 cm. V osmnácti letech vstoupil spolu s otcem do armády a sloužil zde jako bubeník. Domů se vrátil o patnáct let později jako mrzák – přišel o ruce, nohy i nos. Zde se seznámil s lékařem Carlem Bestuldcim, který pro trpaslíka vyrobil dřevěné protézy. Mladík si přivydělával v místním divadle, kde jej obdivovalo publikum jako provazolezce. Bohužel při jednom z triků ztratil rovnováhu, spadl a se zraněním si nedokázal poradit ani nejlepší lékaři. Později si chudý spisovatel Carlo Collodi, vzpomněl na nešťastného muže jménem Pinocchio, a tak se zrodila pohádka o dřevěném panáčkovi, který chtěl být člověkem.

Zdroj Cinemaware