Poslední bitva druhé světové války – na palubě plachetnic

Několik hodin po podepsání Japonské kapitulace, 15. srpna 1945, došlo k velice kuriózní potyčce plachetnic. Dvojce amerických zpravodajských důstojníků Livingston Swentzel a Stuart Pittman, členové nepravidelné americko-čínské jednotky Unit 8, obdrželi rozkaz k návratu na základnu. Jelikož se tou dobou nacházeli kdesi na pobřeží Číny, rozhodli se k cestě do Šanghaje využít dvojici zrekvírovaných džunek. Tyto jednoduché plachetnice nesly krom původních osádek v podobě rybářů, rovněž osm čínských zpravodajců a jednu protitankovou bazooku.

Po pěti dnech poklidné plavby byla zpozorována podezřele vypadající černá džunka vyzbrojená houfnicí ráže 75 mm. Swentzel vydal rozkaz k jejímu pronásledování a rychle se ukázalo, že plavidlo má japonskou osádku. Nepřítel zahájil palbu, přičemž se mu podařilo zabít dva čínské námořníky a poškodit kormidlo jedné z plachetnic. Na palubě druhé džunky, se Pittman chopil iniciativy a vyrazil vpřed. Jeho osádka zahájila palbu kulomety a samopaly Thompson. Dařilo se mu kličkovat, čímž se vyhnul smrtící palbě, a ve vzdálenosti 90 metrů mohl použít bazooku. Na třetí výstřel se podařilo zasáhnout nebezpečnou houfnici a těžce pošramotit palubu. Část japonské osádky sice kapitulovala, ale někteří stále vedli palbu z ručních zbraní. Pittman se tedy rozhodl provést abordáž. Vyzbrojeni puškami, samopaly, bajonety a sekáčkem na maso, vedl americký důstojník své muže na palubu černé džunky. Výsledkem bylo 43 mrtvých a 39 zajatých členů japonské osádky. Poslední bitva druhé světové války byla u konce. Autenticitu události potvrzuje zápis v historickém almanachu amerického námořnictva – The Official Chronology of the U.S. Navy in World War II (strana 300 a 301).

Zdroj obrázku Wikimedia Commons