Portugalské černé meče

Středověké meče si povětšinou představujeme jako naleštěné smrtící zbraně, vrhající prasátka na všechny kolem. Portugalci se ale rozhodli vydat poněkud jiným směrem a své “věrné druhy” nechávali černit.

Jsou známy pod dlouhým názvem “Espada preta de bordo”, tedy Černý palubní meč, raději ale budeme používat kratší pojmenování “colhona”. Jedná se o poněkud vulgární výraz přímo od portugalských vojáků – doslova znamená “velké koule” a vychází ze tvaru záštity, která připomíná znázornění varlat vedle falického symbolu v podobě meče. Pěkné jsou ale i názvy “Caranguejo” (krab) nebo “žnec”. Černěný meč se objevil mezi lety 1460 a 1480 a jeho použití bylo hojné v portugalských obchodních městech v Africe, kde jej začali používat jako symbol cti místní náčelníci. Byly však určeny k použití portugalskými námořníky a vojáky na palubách lodí a obrovských karavel během objevitelských cest. Ona povrchová úprava má zbraň chránit před účinky slané vody a rzí. Rovněž se dal černý meč snáze ukrýt před zraky nepřátel (neleskl se). Vnitřní oka záštity sloužila k přesnému ovládání čepele a také k zachycení a vypáčení či zlomení protivníkovy zbraně. Vnější výstupky záštity pak byly rovněž broušeny a dokázaly způsobit řádné zranění při boji na blízko (v těsných uličkách atd.). Zkrátka šlo o velice důmyslnou zbraň a používali ji mnozí slavní portugalští mořeplavci, včetně Fernão de Magalhãese, který obeplul celou zeměkouli.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons