Poprava dělem

Popravu dělem vynalezli již během 16. století v Mughalské říši (Indie). Brzy tento nápad odkoukali portugalští kolonialisté a od roku 1509 jej praktikovali na území od Cejlonu, přes Mosambik až po Brazílii. Tento způsob popravy byl sice rychlý, ale pro muslimy nebo hinduisty velice děsivým. Bez řádného pohřbu neporušeného těla totiž nemohla jejich duše vstoupit do posmrtného života. Od Mughalů převzali popravu dělem i noví vládci Indie – Britové. V roce 1857 k ní byly odsouzeny stovky vzbouřenců, ale i dezertérů z řad loajálních vojáků. Poslední zaznamenaný případ byla poprava 65 sikhů v roce 1871. George Carter Stent popsal popravu dělem těmito slovy: “Vězeň je obvykle přivázán k dělu tak, že se zády opírá o ústí hlavně. Jakmile zazní výstřel, jeho hlava vyletí vzhůru nějakých dvanáct až patnáct metrů, ruce odletí do stran a přistanou o sto metrů dál, nohy klesnou k zemi pod ústí zbraně a torzo je doslova roztrháno na kousky, jakoby se po něm slehla zem.” Před hlaveň kanónu bylo ještě v roce 1930, v Afghánistánu, postaveno jedenáct pandžíšírských rebelů.

Nutno podotknout, že ne vždy šlo vše dle plánu. Během masové popravy ve Firozpuru roku 1857 byla některá děla omylem nabita kulí, čímž byli usmrceni nebo zmrzačeni i mnozí přihlížející. Kromě toho někteří vojáci utrpěli zranění po zásahu odletujícími kusy těl a kostí. V jiném případě se podařilo popravovanému seržantovi uvolnit ruce těsně před výstřelem a padnout na zem. Plamen mu ožehl ruce a nějakým způsobem dokázal přežít i tlakovou vlnu, která by mu jinak roztrhala vnitřní orgány. Když k němu přistoupil muž s pistolí, aby jeho agónii ukončil, odsouzenec třikrát uhnul těsně před výstřelem. Nakonec byl popraven výstřelem z pušky do temene hlavy – z jeho nosu a úst se vyřinula krev jako z vodní pumpy. Dle očitých svědků, kteří již viděli smrt v těch nejrozličnějších podobách, šlo nyní o tu nejstrašlivější podívanou. Během popravy dělem se na místo sbíhali toulaví psi i z dalekého okolí a draví ptáci chytali letící kousky lidského masa.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://www.historytoday.com/sites/default/files/reviews/alum.jpg