Plán chovu hrochů v Louisianě

Začátkem 20. století v Americe rychle přibývalo obyvatelstvo, ale vzhledem k pomalejší produkci potravin hrozil nedostatek hovězího masa, který vstoupil do dějin jako tzv. masná krize. Louisianský politik Robert Foligny Broussard (1864-1918), navrhoval přivézt z Afriky některá zvířata, jež by mohla žít na pláních Středozápadu a vlastně by nahradila takřka vyhubené bizony. Mělo jít především o některé druhy antilop, dále žirafy a také pštrosy. Byť byl návrh brzy zavrhnut, netrvalo dlouho a opět jej oprášili.

V řekách na jihu USA se totiž katastrofálně přemnožil vodní hyacint, přivlečený z Asie. Husté porosty silně omezovaly splavnost řek, navíc spotřebovávaly hodně kyslíku, v důsledku čehož pak začaly vymírat ryby. Lodníci a rybáři přicházeli o práci a zdálo se, že na vodní hyacint nic neplatí. Kongresman Broussard tak došel k závěru, že tuto krizi dokáže vyřešit dovoz hrochů z Afriky. Ti by spásali porosty vodního hyacintu a posloužili by jako zdroj kvalitního masa. Skutečností je, že hroší maso je velice jemné a zdravé, o čemž svědčí fakt, že jej za pochoutku považují i mnohé africké kmeny.

Na zasedání Kongresu, 24. března 1910, předložil návrh zákona H. R. 23261, který se zapsal do dějin jako “American Hippo Bill”. Z federálního rozpočtu se měla uvolnit suma 250 000 dolarů, jež měla financovat dovoz několika hrochů z Afriky a vybudování první pokusné hroší farmy v Louisianě. Pokud by tento experiment uspěl, měla se začít budovat infrastruktura také ve státech Florida a Mississippi. Hroší zákon si okamžitě získal veliký zájem novin a časopisů. Rovněž veřejnost debatovala o ideálním způsobu přípravy jejich masa. Organizovaly se hostiny, na nichž se podávala americká jídla připravená z hrošího masa. Noviny publikovaly též dopisy několika nezaměstnaných, kteří se hlásili o práci na hroších farmách. Problém byl však v tom, že ani zájem tisku nedokázal veřejnost přesvědčit, aby celý nápad opravdu brala vážně. Navíc Amerika v té době začínala mít i jiné problémy, mj. napětí na hranici s Mexikem atd. Pro tzv. masnou krizi se našlo konvenčnější řešení v podobě vytvoření rozsáhlých pastvin pro tradiční dobytek, kdežto proti vodnímu hyacintu se začaly užívat chemické přípravky, avšak tato rostlina působí na jihu USA určité problémy dodnes. Je takřka jisté, že pokud by na velkochov v USA skutečně došlo, bylo by zřejmě pouze otázkou krátkého času, než by tito hroši uprchli a způsobili by ekologickou katastrofu jako v Kolumbii.

Zdroj obrázku Pixabay, Flickr a Wikimedia Commons