Papírové šaty

V 1966 představila společnost Scott Paper Company, papírové šaty. Prodávaly se za jeden dolar s designem imitujícím červený vzor z šátků nebo černobílou variantu ve stylu populárního Op-art (optical art). Reklamy lákaly potenciální zákaznice slovy: “Stvořeny, aby se o vás lidi na večírcích bavili. Na tanečním parketě budete středem pozornosti, skvěle se hodí na pikniky. Noste je kdykoliv a kdekoliv. Nevydrží navždy, ale komu to vadí? Krátce se s nimi pobavte a pak se s nimi zase rozlučte.”

Po uvedení kampaně byla společnost zahlcena více jak půl milionem objednávek a po šesti měsících byla nucena celou výrobu ukončit, jelikož nebyla schopna pokrýt poptávku. Tou dobou již ale přišly s obdobným produktem i jiné firmy. Za rok ovládla trh společnost Mars Manufacturing Company, produkují týdně až 100 000 šatů, později rozšířila portfolio o zástěry, tílka a plavky (!) Vlastní papírové šaty Papitex nabízel od roku 1969 rovněž Československý národní podnik Vigona Svitavy. Jak se uvádí v originálním dobovém letáku, který k nim byl přiložen, šlo o “nový druh výrobku zhotovený z textilních vláken chemicky propojených”. Autorkou šatů z netkané textilie byla návrhářka Vigony Mirka Kučerová a byly k mání v tehdy módních vzorech a barvách, které se tiskly v královédvorské Tibě. Daly se ručně prát a žehlit. Délka se upravovala zastřižením a podlepením lepicí páskou.

Móda papírových šatů trvala dva roky a v roce 1968 se přestaly vyrábět. Přece jen měly příliš mnoho nevýhod – byly poměrně neforemné, nepohodlné, vydržely jen několik praní, barvy se rychle stíraly. Papír ale ještě v konfekci nějakou dobu vládl – šaty vystřídaly papírové kalhotky, bikiny na dvě tři použití, pláště do deště či pánské bundy. Papírová konfekční horečka definitivně skončila v roce 1974. Papír se sice jako náhražka textilu využíval dál, například téměř vytlačil látkové kapesníky, pleny a utěrky, ale jako oděvní materiál se objevoval spíše sporadicky.

Nebylo to však poprvé, kdy někdo použil papír jako oděvní materiál. V Japonsku se z něj už ve v 12. a později také v 17. až 19. století zhotovovaly náročné a nákladné oděvy, v Evropě se v devatenáctém století používal na maškarní kostýmy. Košile z papíroviny nosili rovněž Rakousko-uherští vojáci v první světové válce, kdy byl nedostatek běžných látek. Tehdy se vyráběly ze speciálně upravené papíroviny rovněž “náhražkové boty”, které ale měly poněkud problém s vlhkostí během zimy (bojů v Karpatech).

Zdroj obrázku Gigazine a Groovy History