Opičí ďáblové šikanovali venkovany poblíž Helfenburku

Hrad Helfenburk nedaleko Úštěka v severních Čechách, byl založen Ronnovci. Roku 1620 po vyplenění císařskými vojsky vyhořel, posléze upadl v zapomnění. Prakticky po celou svou historii poskytoval bezpečné útočiště pro mnoho lidí. Jeden čas zde však měla základnu i tlupa “nelidí”.

Slavný spisovatel a jezuitský učenec Bohuslav Balbín (1621-1688) ve svém díle z roku 1679 zmiňuje, jak tlupy chlupatých ďáblů šikanovaly vesničany nedaleko rozvalin Helfenburku. Opice prý měly utéci jistému šlechtici, který si je přivezl z cest. Velmi se rozmnožily a činily loupežné nájezdy do širokého okolí. Obyvatelé okolních vsí byli zděšeni. Podobné tvory nikdy neviděli a tak je považovali za čerty. Obklopili vždy člověka, na kterého narazily, a co je zaujalo, to mu sebraly. Sedláci z vesnic i obyvatelé Úštěka se nakonec dali dohromady a vzali právo do vlastních rukou. Nabrousili vidle a s cepy vyrazili do války s chlupatými čerty. Výprava však skončila neúspěchem, jelikož opice utekly na stromy. Obtěžování lidí opičí tlupou pokračovalo a nakonec muselo zasáhnout vojsko. To již dokázalo zlodějské potvory obklíčit, porazit a pobít.

Podle popisu by to tu muselo vypadat jako na gibraltarské skále, kde jsou opičí drzouni dodnes součástí turistického koloritu. Každopádně se hradu začalo říkat Affenburk (Opičí hrad). Nedaleko odtud, pod skvěle opraveným poutním místem na Ostrém, v lese najdete mohutný pískovcový útvar nazvaný Opičí hlava.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons, Pixabay a Flickr