Nejzfalšovanější volby
V liberijských prezidentských volbách v roce 1927 získal vítěz, Charles D. B. King, 243 tisíc hlasů z celkem 15 tisíc registrovaných voličů. Jeho oponent získal asi 9 tisíc. Volební účast tak byla celkem 1 680%. Jsou to nejzfalšovanější volby v zaznamenané historii podle Guinessovy knihy rekordů.
Charles Dunbar Burgess King (1875-1961) byl členem strany pravých whigů – True Whig Party (TWP), která vládla zemi od roku 1878 do roku 1980. Od roku 1904 byl generálním prokurátorem a o osm let později zvolen státním tajemníkem Libérie. V této funkci se zúčastnil Pařížské mírové konference (1919) a doprovodného Prvního panafrického kongresu. Ačkoli byl mírným zastáncem reforem, nadále podporoval patronát a dominanci strany pravých whigů. Byť v roce 1927 vyhrál prezidentské volby s více než 15krát více hlasy, než kolik bylo voličů, jeho rezignaci v roce 1930 si vynutil až skandál ohledně nucené práce a otroctví.
Libérie – země svobody – byla založena v duchu boje proti bezpráví a útlaku. Stala se v první polovině devatenáctého století cílem osvobozených amerických otroků. Za pomoci Americké společnosti pro kolonizaci se na území dnešní Libérie usídlilo přibližně 13 000 Afroameričanů, kteří zde v roce 1847, v obavě z možné britské kolonizace, ustavili druhý nejstarší moderní africký stát, v jehož čele stanul první prezident Joseph J. Roberts. Důležitým elementem pro pozdější vyhrocení bezpečnostní situace byly spory s místním obyvatelstvem, které bylo vystaveno projevům nadřazenosti a diskriminace ze strany relativně vzdělanějších a kosmopolitnějších přistěhovalců ze Spojených států amerických. Již v rané fázi vývoje tohoto státu tak vznikla zřejmá sociální stratifikace v zásadě etnického charakteru. Snahy o integraci původního obyvatelstva do poměrně dynamicky se rozvíjející ekonomiky vytvářené potomky Afroameričanů byly poměrně nedůrazné (přesto stojí za zmínku například takzvaná sjednocovací politika prezidenta Tubmana). Zahraniční investice a podpora zejména ze strany USA sice napomohly celkovému rozvoji místního hospodářství, ale i rozevírání sociálních nůžek mezi Afroameričany a příslušníky místních kmenů. Frustrace způsobená jednak statusem druhořadých obyvatel, jednak nedostatečnou efektivností státní správy, dovedla původní obyvatelstvo k vojenskému převratu v roce 1980, v jehož čele stanul seržant Samuel Kanyon Doe, který údajně osobně zavraždil prezidenta Tolberta. Doe vládl velice autoritativním způsobem za podpory USA do roku 1989, potkal ho však stejný osud jako jeho předchůdce, když byl v roce 1990 zavražděn “princem” Yormie Johnsonem, vůdcem Nezávislé národní vlastenecké fronty Libérie (INPFL), oddělené frakce Taylorovy národní vlastenecké fronty Libérie (NPFL). Teprve v posledních letech se země vzpamatovává z dlouhé občanské války.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Max Pixel
