Nehybný žebřík
O stěnu baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě je již stovky let opřený tajený “Nehybný žebřík” (hebrejsky סולם הסטטוס קוו).
První zmínka o něm pochází z roku 1757, od 18. století stojí na stále stejném místě a jeho první fotografie pocházejí již z poloviny 19. století. Právě roku 1892 vydal Osmanský sultán edikt, dle kterého se o vlastnictví chrámu dělila pravoslavná, katolická a arménská církev. Cedrový žebřík, který se původně používal k opravám, tak zůstal bez majitele a noví vlastníci se nedokázali dohodnout, jaký bude jeho další osud. Předmět se tak stal symbolem rozdělení uvnitř samotného křesťanství. Žebřík je označován jako “nehybný”, protože vzhledem k rozdělení správy chrámu Božího hrobu mezi šest křesťanských církví nemůže být jakékoli příslušenství tohoto chrámu měněno či přesunuto bez souhlasu všech těchto církví. “Nehybnost” žebříku je však především dána trvajícím sporem mezi Řeckou pravoslavnou církví a Arménskou apoštolskou církví – římsa, na které žebřík stojí, spadá do správy řecké církve, a okno, pod kterým stojí, spadá do správy arménské církve. Na základě nařízení papeže Pavla VI. z roku 1964 má tento žebřík zůstat na svém místě až do ekumenického spojení katolické a pravoslavné církve.
Ve sporu roku 2002 si koptský křesťanský mnich dovolil lehce přesunout židli do etiopského ortodoxního prostoru. Po skončení bojů bylo jedenáct lidí hospitalizováno v nemocnici. V roce 2008 propukly mezi arménskými a řeckými mnichy pěstní souboje a musela být přivolána pořádková policie. Samotný “nepohyblivý žebřík” byl během 20. století celkem dvakrát odnesen, pravděpodobně jako součást žertu, ale krátce nato byl nalezen policií a vrácen na původní místo. V roce 2009 se všechny církevní strany dohodly na dočasném posunutí žebříku, aby bylo možné umístit lešení pro renovaci chrámové zdi.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons