Mýtický hrdina Aiás

Mýtický hrdina Aiás je v Homérově Iliadě popisován jako nejvyšší a nejsilnější ze všech Achájů, nepočítaje jeho bratrance Achilla. V Trojské válce nebyl nikdy zraněn, přičemž ke svým vynikajícím bojovým schopnostem, dovednostem a úspěchům nikdy nepotřeboval boží zásah.

Aiás (Αἴας) přezdívaný “Velký”, se narodil na ostrově Salamis a byl synem tamního krále Telamóna a Periboie, vnuk Aiakův a tedy potomek boha Zeva. V mládí byl vycvičen bájným kentaurem Cheirónem, který v minulosti cvičil též jeho otce, hrdinu Thésea, Iásóna, Herakla, Achilla a jeho otce Pélea. Vyrostl z něj silný muž, který byl (hned po svém bratranci) nejsilnějším, nejstatečnějším a nejvyšším ze všech Achájů. Vynikal mohutnou postavou, chrabrým srdcem a myslí přímou i ušlechtilou, ač tvrdou a drsnou. Byl jedním z nápadníků Heleniných. V následné Trójské válce se připojil s dvanácti loděmi k vojsku mykénského krále Agamemnóna. Je popisován jako málo hybný, houževnatý a neústupný těžkooděnec, který kryl sebe i své druhy svým ohromným štítem. Podle bájí Aiás naháněl v trójském vojsku hrůzu a často sloužil jako podpora pro spolubojovníky. Vedl především obranné boje, při nichž se mnohokráte vyznamenal. Často bojoval v tandemu se svým bratrem Teucerem, jenž byl vynikající lukostřelec. Dvakrát svedl přímý souboj s Hektórem. Při prvním duelu trvajícím téměř celý den Hektóra dokonce zranil svým oštěpem. Duel trval až do noci, kdy už na sebe neviděli, čímž jejich souboj skončil. Později bránil řecký tábor proti útoku Trójanů, který vedl Hektór. Ani tentokrát neskončil boj rozhodným vítězstvím jednoho z hrdinů. Jednou podnikl Aiás nájezd do Frýgie (historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny), odkud se vrátil s bohatou kořistí a unesl královskou dceru Tekméssu, jež mu porodila syna Eurysaka.

Když se Achilles pohádal s Agamemnónem a přestal bojovat, začali Řekové prohrávat. Hektór tehdy vedl své muže do boje a dostali se až do řeckého tábora, kde začali pobíjet řecké vojáky a zapalovat jejich lodě. Aiás však (pobízen Poseidónem), jako jeden z posledních neustoupil a bránil lodě před přesilou. Dokonce se mu podařilo Hektóra omráčit obrovským balvanem. Bojoval až do chvíle, než mu přišel na pomoc Patroklos s Achillovým vojskem. Nicméně v této bitvě Patroklos padl a jeho zbroj si přivlastnil Hektór. Achilles pak plný smutku a vzteku vyšel opět do boje, aby tam Hektóra zabil v souboji. Krátce poté však byl smrtelně raněn šípem prince Parida. Nad Achillovým tělem se pak strhl divoký boj o jeho tělo, které nakonec Aiás s pomocí Odyssea (který ho kryl), uhájil a odnesl do achajského tábora, kde byl hrdina náležitě pohřben. Vzápětí však mezi ním a Odysseem propukl spor o to, komu má připadnout Achillova zbroj (vyrobená samotným Héfaistem). Achillova matka (mořská bohyně Thetis) určila, že má připadnout tomu, kdo se nejvíce zasloužil o získání těla jejího padlého syna. Aiás byl přesvědčen, že proto náleží právě jemu. Stejně však uvažoval i Odysseus, který nakonec cennou zbroj lstí získal. V zahanbení pak Aiás spáchal sebevraždu. Jiná verze (Sofoklés) příběhu zní, že vojevůdce Agamemnón o majiteli Achillovy zbroje nechal rozhodnout zajatce ze strany samotných Trójanů. Zeptal se jich, který z těchto dvou hrdinů jim více uškodil. Dle nich to byl Aiás. Agamemnón však došel k názoru že jde o klam a vítězství přisoudil Odysseovi. Legenda praví, že rozezlený Aiás odešel do svého stanu. Při soumraku si vzal meč a vydal se zabít jak Odysea, tak i samotného Agamemnóna. Bohyně války Athéna však na něj seslala šílenství, a tak Aiás místo do tábora vpadl do dobytčí ohrady, kde zmasakroval několik býků a ovcí. Když pak opět nabyl vědomí a uviděl co provedl, samou hanbou se proklál vlastním mečem.

Ať to bylo tak či onak, pádu Tróje se nedožil. Na místě, kde spočinula jeho mrtvola, vykvetl prý červený hyacint. Sám Odysseus se s ním měl setkat ještě jednou, když se vracel domů a musel projít podsvětím – Hádovou říší. Aiásův duch se před ním zjevil, ale nepromluvil na něj – ani po smrti mu nedokázal odpustit. V době římských císařů byla na břehu Helléspontu objevena kostra obrovských rozměrů, vznikla tak domněnka, že jde o kosti právě tohoto dávného hrdiny. Následně dal císař Hadrianus tyto ostatky nově pochovat.

Zdroj obrázku Flickr

Napsat komentář