Mořská příšera zvaná merman

“Jsou zprávy, že vody okolo Grónska jsou zamořeny příšerami. I když nevěřím tomu, že by byly vidět příliš často. Lidé o nich však stále mluví, takže je někdy museli spatřit. Říká se, že příšera, které se říká merman se nalézá v mořích Grónska. Toto monstrum je vysoké a vyrůstá přímo z vody. Zdá se, že má ramena, krk a hlavu, oči a ústa i bradu, jakou mají lidské bytosti, ale nad očima a obočím vypadá spíše jako muž se štítkovou přilbou. Tělo má rostlé úžeji od ramen dolů. Čím níže by ses díval, tím užší se zdál. Ale nikdo nikdy neviděl, jaký tvar má spodní konec. Je-li tam ploutev jako u ryby, nebo je špičatý jako tyč. Tvar tohoto zázraku by tedy vypadal dosti jako rampouch. Nikdo to ještě nemohl nikdy pozorovat dostatečné z blízka, aby se dalo určit, zdali má šupiny jako ryba, či kůži jako člověk. Kdekoliv se to monstrum ukázalo, lidé věděli, že zanedlouho přijde bouře. Také dávali pozor, kam se to ponořilo a kterým směrem. Když se to otočilo a ponořilo do vody jejich směrem, námořníci si byli jistí, že jejich životy jsou ztraceny. Kdykoliv se to ponořilo směrem od lodi, cítili se jistí, že jejich životy budou ušetřeny, i kdyby měli proplouvat skrze nebezpečné vody a bouře.”

Tak praví kniha Konungs skugsjá (Královo zrcadlo) – svého druhu unikátní učebnice všeobecného rozhledu, která vznikla okolo roku 1250 pro budoucího norského krále Magnuse VI. Lagabøta (1238-1280). Knihu v češtině vydalo nakladatelství Tribun EU v roce 2019 a přeložil ji Jan Alex Voltr. Mořské muže znali již vikingové, jsou popisováni v některých islandských ságách a pozdějších norských kronikách. Můžeme dnes spekulovat, zda šlo o vorvaně, běluhy, narvaly nebo jiné mořské savce.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons