Lewis Powell – atentátník na ministra zahraničí USA (1865)
Lewis Thornton Powell (1844-1865) se narodil 22. dubna 1844 v Randolph County a je znám též pod jménem Lweis Payne nebo Lewis Paine. Původně byl vojákem armády Konfederace, na začátku července 1863 byl zraněn v bitvě u Gettysburgu a později sloužil u tajné služby konfederace. Seznámil se s hercem Johnem Wilkesem Boothem (1838-1865), jenž ho nejprve naverboval do svého plánu unesení prezidenta Lincolna, 14. dubna 1865 se pak Booth rozhodl prezidenta a další významné představitele Unie raději zavraždit. Prezidenta Lincolna měl zavraždit samotný Booth, George Atzerodt (1835-1865) měl zavraždit viceprezidenta Andrew Johnsona a Luis Powell dostal za úkol zavraždit ministra zahraničí Spojených států amerických Williama Henryho Sewarda (1801-1872), známého rovněž svým bojem proti otrokářství a koupí Aljašky od Ruska (1867). Seward před devíti dny vypadl z kočáru, přičemž si zlomil pravou paži, bradu a utrpěl otřes mozku. Během noci dne atentátu byl stále upoután na lůžko a bradu měl zafixovanou v provizorní dlaze.
Powellovi asistoval David Herold, který jej dovedl k Sewardovi domů na Lafayette Square poblíž Bílého domu a připravil mu koně k útěku. Atentátník s sebou nesl revolver Whitney model 1858 a nůž Bowie, na dveře domu zaklepal krátce po desáté hodině večer. Tvrdil, že nese léky pro viceprezidenta od jeho doktora Verdiho a musí mu osobně ukázat dávkování. Po dlouhém přesvědčování jej sluha William Bell vpustil dovnitř. Na konci schodišť do třetího podlaží, ve kterém měl Seward ložnici, jej zastavil Frederick W. Seward, který byl k neznámému muži krajně nedůvěřivý a tvrdil, že otec spí. V ten moment ale vyšla z haly Sewardova dcera Fanny a se slovy, že její otec je vzhůru, se zase vrátila. Powell tak přesně věděl, kde se jeho cíl nachází a sešel po schodech dolů. Náhle se otočil a vytáhl revolver na Federicka, zmáčkl spoušť, leč zbraň selhala. Nezaváhal a muže těžkou zbraní omráčil. Sluha Bell začal řvát a vyběhl ven hledat pomoc. Powell nyní běžel s vytaseným nožem za svým cílem, přičemž cestou odhodil stranou zmatenou Fanny. Přiběhl k Sewardově posteli a opakovaně jej bodl, poprvé se netrefil a až třetí rána zachytila tvář oběti, leč byla zpomalena dlahou. Zhruba v tento moment venku čekající Herold zpanikařil a z místa odjel, Powell tak zůstal sám. Vraťme se ale zpět do temné ložnice. Během útoku Seward spadl z postele a atentátník na něj nemohl dosáhnout. Nyní ale musel čelit seržantu Robinsonovi, který byl v domě právě na návštěvě, a do bitky se zapojila rovněž Fanny, přičemž byla zraněna nožem. Sewardův syn Augustus, kterého hluk vzbudil se a rychle vracel pro zbraň. Aby tomu nebyl konec, tak když Powell běžel ke vstupním dveřím, narazil na poslíčka Emericka Hansella s telegramem, kterého udeřil do zad. Odvázal koně a ztratil se v ulicích spícího města. Bohužel se ale ztratil doslova a bez pomoci Herolda se tři dny toulal washingtonskými ulicemi, než 17. dubna našel cestu zpět do hostince Mary Surratové. V té samé chvíli policie dům prohledávala, Powell tvrdil, že jej majitelka najala jako kopáče, ta ale tvrdila že jej nezná. Oba tedy byli zatčeni a do konce měsíce i zbytek spiklenců. Vojenský soud trval zhruba sedm týdnů, během kterých bylo vyslechnuto 366 svědků a 30. června byli všichni obžalovaní uznáni vinnými. Mary Surratt, Lewis Powell, David Herold, a George Atzerodt byli odsouzeni ke smrti pověšením, Samuel Mudd, Samuel Arnold a Michael O’Laughlen byli odsouzeni na doživotí. Edmund Spangler byl odsouzen k šestiletému vězení. Poprava se konala 7. července 1865 na nádvoří pevnosti Fort McNair. Lebka Lewise Powella je uložena v archivu pod číslem 2244.
Zdroj obrázku Flickr a Wikimedia Commons
