Letecký souboj nad Merklínem (1953)

Letecká bitva nad Merklínem byl střet dvou československých stíhaček MiG-15 a dvou amerických stíhaček F-84 Thunderjet 10. března 1953. Šlo o první vzájemný střet USAF a československého letectva během studené války. Během střetu se poručíku Šrámkovi povedlo sestřelit jeden americký letoun.

Na počátku Studené války docházelo v pohraničních oblastech obou bloků i ke střetům mezi letouny. Ne jinak tomu bylo v případě Československa, jehož vzdušný prostor příležitostně narušovaly americké stroje. Povětšinou neúmyslně, některé však plnily výzvědné úkoly. Československé letectvo navíc nemělo prostředky, kterak těmto přeletům zabránit nebo proti nim jakkoliv zasáhnout. Standardní stíhací letoun v československém letectvu Avia S-199 by v případě střetu s americkými proudovými letouny neměl příliš velkou šanci na úspěch. Byl náročný na ovládání a šlo pouze o klon německého Messerschmitt Bf 109G. Situace se začala měnit, až když v roce 1950 koupilo Československo proudové letouny MiG-15 (nejprve označované jako S-102). Plně se vyrovnaly nepříteli, ale vyžadovaly delší výcvik a tak mohly být nasazeny k ochraně hranic až o dva roky později.

Piloti Jaroslav Šrámek (byl zároveň velitel roje) a Milan Forst měli 10. března 1953 nacvičovat letecký útok. Ve svých letounech vzlétli ve tři čtvrtě na jedenáct dopoledne. Ve vzdálenosti 35 kilometrů od státní hranice narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, letící v nižší výšce než oni sami. Poručík Šrámek informoval o Američanech velitelské stanoviště a dostal rozkaz vypálit výstražnou dávku, jež měla přimět Američany přistát na československém letišti. Poté uvedl svůj MiG-15 do sestupného letu a zatáčky. Američané reagovali tím, že se rozdělili. Šrámek sledoval vedoucí letoun a vystřelil varovnou salvu. Americký letoun se přesto snažil uniknout do Německa. Šrámek tedy dostal rozkaz letoun sestřelit. Vypálil na ostro dvakrát, nejdříve z kulometů, kdy poškodil nádrž v křídle a pak přidal i salvu z kanonu ráže 37 mm, která na Thunderjetu dokonala dílo zkázy. Ve vzdálenosti 300 metrů z amerického letounu vyšlehly plameny a pilot G. A. Brown (který byl mimo jiné veteránem korejské války) se musel katapultovat. To již byl 58 km nad německým územím. Tím byla bitva skončena.

Tento střet zmenšil počet amerických přeletů přes československou státní hranici a američtí letci si od té doby dávali větší pozor. Šlo o první vzájemný střet. Brzy poté Američané obvinili Československo, že českoslovenští piloti napadli americké letadlo nad německým územím. Po roce 1989 však bylo toto americké tvrzení vyvráceno, díky zveřejnění tajných materiálů.

Jaroslav Šrámek měl vlastně smůlu. V každém vojenském letectvu by byl pilot, který jako první dosáhl sestřelu na “tryskáči”, oslavován. V tom našem nikoliv. Vládl tady tuhý režim a komunisti byli doslova posedlí snahou utajovat vše. I to, co nemělo smysl. Po roce 1989 se všechno překlopilo do opačné polohy. To, že náš stíhač sestřelil amerického (i když ve férovém souboji a nad českým územím), tak bylo bráno jako něco nepatřičného. O svém sestřelu dlouho nechtěl mluvit a svou leteckou kariéru završil v osmdesátých letech na stroji MiG-23. Celkově nalétal přes dva tisíce operačních hodin. Naposledy se coby voják Československé armády podíval do vzduchu v roce 1989. Tehdy už “jenom” na Aeru L-29 Delfín. V roce 2012 usedl do kabiny stíhačky JAS-39 Gripen. Plukovník Šrámek zemřel 16. února 2015 ve věku 85 let.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://www.aeroweb.cz/Obrazky/Image/image1077730029.jpg https://1gr.cz/fotky/idnes/12/082/cl6/TOP454063__MG_3992.jpg