Legionář Stanislav Sedláček

Stanislav Sedláček se narodil 7. května 1893 v Tršicích nedaleko Olomouce, jako druhý syn místního zedníka Teodora Sedláčka a Františky rozené Hanusové. Ve čtyřech letech mu zemřel otec, a starší bratr Jan zanedlouho odjel studovat do Kroměříže a později Prahy. Po absolvování obecné školy Stanislav studoval ještě tři roky na nižší průmyslové škole, kdy byl v říjnu 1914 odveden do rakousko-uherské armády. Sloužil jako vojín u 13. zeměbraneckého pěšího pluku (LIR 13) v Olomouci a po výcviku byl odvelen na ruskou frontu. Zajat byl 21. července 1916 u Berestečka, ve Volyňské gubernii na Ukrajině. Setrval dlouho v zajateckém táboře. Do legií se přihlásil 2. srpna 1918 v Ufě, nedaleko pohoří Ural, (jiné zdroje uvádějí Zašobov) a téhož dne byl zařazen k zásobovací jednotce 1. střelecké divize. Jiné zdroje upřesňují, že v legii sloužil až o něco později, konkrétně od 15. září. Pracoval zde u 293 polní pekárny. Ve vojenských dokumentech je zmiňován jako student, katolík, svobodný, znalý jízdy na kole a částečně i ruštiny. Dne 26. září 1918 přešel k 2. střeleckému pluku “Jiřího z Poděbrad” a sloužil u 8. roty jako střelec. Účastnil se tažení a bojů proti Bolševikům. Prakticky po celý listopad se následně účastnil dalších operací i bojů. Od 17. května do 14. června pomáhal s obranou Sibiřské magistrály. Začátkem března onemocněl a byl poslán na léčení. Lékařská zpráva zmiňuje, že tehdy ležel 6 neděl s břišním tyfem a jeho stav byl chronický. Ve vojenské knížce stojí, že 2. června 1919 neuposlechl bojového rozkazu. Jeho zdravotní stav byl ale očividně i nadále nevalný a byl poslán do Irkutsku před vojenskou lékařskou komisi (složenou že čtyř vojenských lékařů 1. divize). Dne 17. července byl touto komisí uznán služby neschopným a o sedm dní později se vrátil k jednotce. Zde byl rovněž uznán neschopen vojenské služby, a to na půl roku. Dne 7. srpna byl určen k evakuaci do vlasti, ale na cestu si musel ještě několik měsíců počkat. Z ruského Vladivostoku vyrazil 24. prosince 1919 spolu s dalšími legionáři (15. transport) na palubě zbrusu nové japonské transportní lodi Shunko Maru. Do italského Terstu loď dorazila 12. února 1920. V Praze byl Stanislav Sedláček do 17. května a o den později se vrátil do Olomouce, kde byl demobilizován. V dokumentech z této doby se uvádí jako zedník (což bylo zaměstnání jeho otce) a domovská adresa v Tršicích číslo 105 (což byl i jeho rodný dům). O jeho poválečném životě toho není moc známo, ale prý zůstal svobodný a bezdětný. Později žil s nějakou ženou v Tršicích. Jeho bratr a matka bydleli tehdy v Prostějově. Stanislav Sedláček zemřel patrně až někdy v 60. letech.

Zdroj obrázku vlastní archiv