Kopýtka čerstvě narozených hříbat

Kopýtka čerstvě narozených hříbat připomínají něco co rozhodně není z našeho světa.

Možná vám již vrtalo hlavou, jak se mohou hříbata narodit s plně vyvinutými kopyty, aniž by během porodu neporanila klisnám porodní cesty nebo dělohu. Hříbata jsou velmi aktivní během pozdní březosti a jako lidská miminka ráda kopou a pohybují se v děloze. Během normálního porodního procesu by přední nohy hříběte měly projít porodními cestami jako první, což by v případě tvrdých kopyt bylo poněkud nebezpečné. Příroda přišla s velice zajímavým způsobem a to překrýt jejich kopýtka měkkým obalem. Eponychium je zesílená vrstva kůže tvořená živými kožními buňkami (tu mají i lidé), ale u hříbat kopytníků tvoří keratinové pouzdro kolem kopyt. Je jen zřídkakdy viděné a povětšinou popisované jako slepené peří. Jelikož jde o poněkud znepokojivou podívanou, lidé přišli s pěknými názvy jako “vílí prsty” a “zlaté pantofle”, které měly diváky poněkud uklidnit. Eponychium začíná brzy po narození vysychat a do pár dnů zcela mizí (při chůzi odpadá). Pokud vás napadlo, proč nemají hříbata měkká kopyta, která by jim později ztvrdla, tak důvod je prostý. Hříbata totiž musí být ihned po porodu schopná běhat, aby mohla uniknout hladovým predátorům, pro které by jinak znamenala snadný cíl.

Pokud jde o domácí koně, tak péče o kopyta hříběte je velmi důležitá. Poprvé by měla navštívit podkováře ve věku 3 až 4 týdnů. Při této návštěvě je ustřižena špička, aby se vyrovnala. Kopyta hříbat rostou přibližně o 0,4 milimetru za den; což je téměř dvakrát rychleji než u dospělého koně. Návštěva odborníka by pak měla probíhat každý měsíc, jelikož cílem je podpořit silný a odolný růst kopytní stěny. Také pomohou hříběti osvojit si dobré návyky při pohybu a předejít případným komplikacím.

Zdroj obrázku