Kočičí austronautka Félicette
Félicette byla první a také jediná kočka domácí ve vesmíru. Její let proběhl v rámci francouzského kosmického programu 18. října 1963. Během byly reakce kočičího organismu monitorovány pomocí elektrod zavedených v mozku. Mise Félicette byla, slovy vedoucích francouzského vesmírného programu z roku 2017, “nedobrovolná, ale mimořádně významná pro Francii, která se stala třetí zemí s kosmickým programem”.
Francouzské lety do kosmu stojí trochu ve stínu těch amerických či sovětských. I přesto si však i tato země připsala některé úspěchy. Francouzský vesmírný program začal v roce 1961 díky raketám Véronique. Ještě v tomto roce poslala Francie do vesmíru potkana Hectora, čímž se stala třetí zemí, která vyslala zvíře na orbitu. Vědci ale chtěli použít většího savce, na kterém by mohli dobře monitorovat mozkovou aktivitu. Na přelomu let 1962 a 1963 tak francouzské centrum pro aeronautickou medicínu (CERMA) pořídilo 14 koček za účelem výcviku a testování. Aktivita kočičího mozku byla totiž poměrně dobře zmapovaná a bylo možné na něj připojit snadno měřící elektrody. Kočkám byly skutečně voperovány permanentní elektrody a zvířata pak procházela výcvikem podobným tomu lidskému, například pomocí centrifug.
Údajně byl původně pro vesmírnou misi vybrán kocour, který ale na poslední chvíli utekl. Ať tak či onak, do historie se měla zapsat kočka s označením C 341. Měla prostý původ, podle všeho pocházela z “pouličního” chovu a nebyla čistokrevná. Její den přišel 18. října 1963, kdy byla vsazena do kapsle nesené raketou Véronique AG1. Ta odstartovala z alžírského kosmodromu Hammaguir, suborbitální let trval 10 minut a 32 sekund a raketa dosáhla výšky 152 km. Musela překonat přetížení 9,5 g a na krátký čas byla vystavená stavu beztíže. Během toho všeho vědci monitorovali její mozkovou aktivitu. Kočka po 13 minutách ve vesmíru úspěšně a ve zdraví přistála. Data získaná z letu byla mimořádně kvalitní a velmi cenná pro pochopení vlivu přetížení a beztíže na živé organismy. Byli to až novináři, kdo C 341 pokřtili “Félixe” podle slavného kresleného kocoura. Organizace CERMA pak jméno kočky oficiálně změnila na ženské Félicette, pod kterým zvíře vstoupilo do dějin kosmonautiky.
Bohužel, Félicette si slávy příliš neužila. Byla podrobena řadě biometrických testů a v roce 1964 byla utracena, aby bylo možné pitvou prozkoumat změny na jejím mozku. Druhá kočka ze čtrnáctičlenné skupiny letěla 24. října 1963, její cesta ale skončila nehodou a smrtí. Francie brzy přešla na program s primáty, a Félicette tak zůstává jedinou kočkou, která úspěšně dosáhla vesmíru. K jejímu zapomenutí paradoxně přispělo hnutí pro práva zvířat, které začalo být aktivní v 60. letech, a francouzský vesmírný program se v této atmosféře nechtěl příliš chlubit fotkami kočky s elektrodami zabudovanými do mozku.
Portrét Félicette se objevil na poštovních známkách Komor, Nigeru a Čadu. V roce 2017 začala crowdfundingová kampaň na vztyčení sochy Félicette. V roce 2019 bylo oznámeno, že socha bude stát na půdě Mezinárodní vesmírné univerzity nedaleko Štrasburku. Félicette bude zpodobňovat, kterak stojí na zeměkouli a hledí vstříc obloze.
Zdroj obrázku Vikimedia Commons
