Kakadu zažil tři staletí

Cocky Bennet – kakadu žlutočečelatý který zažil tři staletí a dožil se stodvaceti let.

Poblíž australského města Sydney se roku 1796 místní farmář rozhodl pořídit si domácího mazlíčka. Vyšplhal tedy na vzrostlý eukalyptus a z hnízda vybral jedno mládě papouška kakadu žlutočečelatého. Tehdy ještě nikdo netušil, jak dobrodružný život tohoto opeřence čeká.
Prvních 78 let papoušek cestoval po světě spolu s kapitánem Ellisem, po jehož smrti byl odkázán panu a paní Bowdenovým. Brzy po smrti pana Bowdena v roce 1889 se jeho manželka Sarah provdala za Charlese Benneta. Pár se spolu s papouškem přestěhoval roku 1891 do Tom Ugly’s Point v Blakehurstu, kde se pan Bennet provozoval hotel Sea Breeze. Právě zde byl populární kakadu k vidění pod jménem Cocky Bennet a prožil zde svých posledních 25 let.

Pokud vás zaujal Cockyho neutěšený vzhled, tak jde o důsledek virového onemocnění circovirid, díky čemuž ve sto letech přišel o většinu peří, zobák dorostl úctyhodné délky a musel být krmen kašemi. Přesto byl papoušek pěkně ukecaný a známy jsou jeho výroky “o jedno pírko víc a uletím” nebo “jeden po druhém, pánové, prosím”. Když dostal “doušek silného vína” byl smělejší a ještě upovídanější. Byť trpěl zmíněným onemocněním, které rovněž snižuje imunitu, zemřel Cocky Bennet až v květnu 1916. Pokud jde o samotný věk, tak kakadu žlutočečelatí se v průměru dožívají sedmdesáti let. Ornitologové spočítali roční přírůstky na Cockyho zobáku a potvrdili věk 120 let.

Krátce před smrtí, se o papouška staral synovec pana Benneta, jistý Murdoch Alexander Wagschall. Právě on rozhodl, že Cockyho ostatky nechá vycpat u firmy Tost and Rohu a umístí do skleněné vitríny. Až do třicátých let zůstal v hotelu Woolpack v Canterbury a dalších 40 let zůstával v domě paní P. Wagschall. Její potomci papouška se všemi dokumenty předali Kogarah Historical Society a byl tak uložen do muzea v Carss Cottage v Carss Bush Park. V květnu 1973 jej mohli prozkoumat zmínění ornitologové a potvrdit jeho věk.

Zdroj obrázku Flickr