Jídlo během Americké občanské války

Dnes existují pro vojáky sofistikované potravinové příděly, které fasují, když zrovna není v okolí polní kuchyně. Tyto dávky se nazývají MRE (Meal Ready to Eat – jídlo připravené ke konzumaci), u nás také pod názvem BDP (Bojová Dávka Potravin).

Jedná se o jídlo sofistikované, ovšem také silně chemicky upravené, musí mít dlouhou trvanlivost a poskytnout vojákovi zvýšený příjem kalorií, o chemických konzervantech, barvivech a zvýrazňovačích chutí nemluvě. Díky tomu ovšem nechutnají moc dobře a tak jim vojáci dali několik příhodných přezdívek, jako například MRE- Meals, Rarely Edible (jídla zřídka jedlá), nebo MRE – Meals, Rejected by Everyone (jídlo odmítnuté všemi). Navzdory tomu se jedná o velice efektivní způsob, jak se voják může plnohodnotně najíst, jídlo totiž obsahuje hlavní chod a spoustu doplňků k tomu, jako jsou například sušenky, čokoláda, žvýkačky, káva, nebo nějaký nápoj v prášku. Příprava je také velice jednoduchá, do ohřívače stačí nalít trochu vody a ten jídlo chemickou reakcí ohřeje. Díky vojenským přídělům vznikly i dnes standardní produkty o vás ve spíži, jako je například jídlo v konzervách, instantní káva, nebo energetické tyčinky. Vojáci před více jak 100 lety v Americké občanské válce ovšem žádné takové balíčky neměli a museli silně improvizovat, aby si naplnili žaludky v případě, že nebyla k dispozici polní kuchyně.

Je libo sladkou bramborovou kávu?

Nedokážete si bez šálku kávy představit ráno? Američtí vojáci také ne. Vojáci Unie i Konfederace byli vášnivými konzumenty kávy, kterou pili několikrát během dne. Bohužel pro ně ne vždy byla káva k dispozici, ať už kvůli nedostatku, nebo nájezdům nepřátel na zásobovací karavany. Vojáci tedy museli být kreativní a kávu nahrazovaly potraviny jako arašídy, čekanka, žito, hrách, nebo sušená jablka. Jistě nejzajímavější je ale káva z batátů, neboli sladkých brambor. Pokud byste si chtěli připomenout atmosféru například v ležení Unionistické armády v Yorktownu roku 1862, tak recept je následující:

Batáty oloupeme a nakrájíme na kousky přibližně stejné velikosti jako kávové bobule. Tyto kousky rozložíme na slunci, aby proschly. Po vysušení kousky na sucho opražíme do hněda. Opečené drobivé bramborové kousky rozemeleme. Rozemleté brambory smícháme s trochou vody a vytvoříme pastu. Pastu dáme do konvice a zalijeme horkou vodou a počkáme, až se sedlina usadí na dně konvice. “Kávu” nalijeme do svého oblíbeného šálku a užíváme si!

Sloosh a Slapjacks

Ty byly populární hlavně mezi vojáky Konfederace. Sloosh, někdy také nazývané Coosh bylo snadné jídlo. Když vojáci pekli na pánvi slaninu, využili i tuk, který slanina pečením uvolnila. Do pánve se hodilo těsto vytvořené z mouky a vody a pořádně se v pánvi vyválelo, aby do sebe nasálo všechen uvolněný tuk. Z těsta se slaninovým tukem se poté vyváleli tencí „hadi“ kteří se omotali kolem bajonetu a pekli se na ohni. Slapjacks bylo jídlo velice podobné, ovšem na způsob palačinky. Místo hutného těsta se do pánve nalila řídká směs mouky a vody, takové palačinkové těsto bez vajíčka, které se smíchalo a smažilo jako palačinka z obou stran. Pokud měli vojáci něco na přilepšení, mohli na pánev hodit, co zrovna chtěli, jako například ony kousky slaniny, či konzervované maso. Dělala se ovšem i varianta na sladko, kdy se do palačinky přidával cukr, nebo čirokový sirup. Na přiloženém obrázku voják konfederace právě připravuje Slapjack.

Skillygalee

Pod tímto jazykolamem se skrývá opravdu nouzové jídlo, které vařili především vojáci Konfederace. Jednalo se o suchar namočený ve vodě, který se poté osmahl na pánvi s troškou tuku, nebo výpeku ze slaniny. Vojáci Unie také Skillygalee dělávali, ovšem vylepšovali ho konzervovaným vepřovým masem.

Melasová rýže

Solené hovězí a vepřové maso, mouka, sůl, káva cukr a ocet, to je jen část potravinového přídělu každého vojáka, na který měl jednou za čas nárok. Jak však je zmíněno výše, ne vždy vojáci svůj příděl dostali, což byl častěji případ vojáků Konfederace. Ti, když neměli k dispozici maso, tak ho nahrazovali melasou, často tak byla na jídelníčku rýže smíchaná s melasou. Jak jeden z Konfederačních vojáků poznamenal: “I jedna lžíce stačí k vyvolání smrtelného posrání, pokud ovšem nejste skutečný Rebel!” Co vy, dokázali byste pozřít některý z těchto příkladů?

Pokud vše šlo dobře, měl každý Unionistický voják roku 1861 nárok na denní příděl v podobě:- 12 uncí (340g) vepřového masa či slaniny, nebo 1 libru 4 unce (630g) soleného hovězího masa – 1 libru 6 uncí (725g) měkkého chleba či mouky, nebo 1 libru 4 unce (630g) kukuřičné mouky, nebo 1 libru (450g) sucharů. Každých 100 dní měl voják nárok na vyšší dávku, která se sestávala z: 15 liber (6,8kg) fazolí nebo hrášku, 10 liber (4,5kg) rýže nebo hominy k přípravě kukuřičné kaše 10 liber (4,5kg) zelené kávy, nebo 8 liber (3,6kg) pražených (nebo pražených a mletých) kávových zrn; nebo 1 libru 8 uncí (816g) čaje 15 liber (6,8kg) cukru- 4 čtvrtky (3.7l) octa 1 libru 4 unce (630g) stearinu k výrobě svíček 4 libry (1.8kg) mýdla 3 libry 12 uncí (1,4kg) soli 4 unce (113g) pepře 30 liber (13,6kg) brambor 1 čtvrtku (940ml) melasy. Vojáci fasovali obvykle potravinovou dávku na tři až osm dní. Z dnešního pohledu je ovšem tehdejší denní dávka nutričně absolutně nedostatečná, a tak aby se předešlo zdravotním problémům, jako byly například kurděje, byly postupem času potravinové dávky stále rozšiřovávány, kdy vojáci fasovali také například menší množství cibule, sušená jablka nebo broskve, okurky a trochu kysaného zelí. Vojáci si i tak museli část potravy doplňovat sami, to se často dělo z balíčků které chodily od rodin a obsahovaly různé potraviny a pochutiny a nebo jídlo hledali a lovili, v lesích si mohli chytit například králíka, nebo natrhat borůvky či jahody, nebo planá jablka.

Potravinové příděly byly ovšem většinou napadeny škůdci, jako byli například Nosatky pšeničné, nebo Nosatci rýžoví, s tím se nedalo moc dělat a nezbývalo než broučky z jídla vytahovat a smířit se s tím, že holt nějaké přeci jen sníte. Co se týče sucharů, tak ty vojáci často rozdrobili do vody a z hladiny sbírali utopené brouky. Kávu vojáci Unie také často nahrazovali uvařeným kořenem pampelišky, který chutná podobně jako káva, ale je bez kofeinu. Jižanské příděly byly podobné. Obsahovaly sice o něco méně masa, kávy, octa a soli, ale zase více cukru. Ne vždy ovšem bylo možné vydat plnou dávku, a tak například během kampaně v Marylandu vojáci Konfederace jedli převážně kukuřici a jablka, které si sami nasbírali. Základním pečivem Jižanských vojáků byl kukuřičný chleba, který ovšem nebyl příliš oblíbený, jelikož byl tvrdý, suchý a téměř bez chuti. Po blokádě Unie konfederačním vojákům často nebylo vydáváno nic jiného, než arašídy, museli tedy silně improvizovat. Jižanům také velice často chyběla káva, kterou nahrazovali žaludy, kukuřicí, nebo kořenem čekanky. Předsunuté hlídky tak často vyměňovaly s Unionistickými vojáky kávu za na Severu velice oblíbený Jižanský tabák.

Zdroj obrázku Come Step Back In Time

Napsat komentář