Iglú s roztopeným ohněm

Takhle vypadá iglú s roztopeným ohništěm. Oheň sice rozpustí vnitřní vrstvu ledu, ale mráz venku ji zase zmrazí. Tím vzniká jakási vnitřní krustička, která funguje jako další vrstva izolace. Uvnitř tak bývá i příjemných 20°C a tato teplota se dá ještě zvýšit.

Inuité, známi též jako Eskymáci, žijí v mrazivých oblastech Arktidy více než 5 000 let. Běžně zde teplota dosahuje mínus 30°C a v zimě pak rtuť teploměru klesá i pod 50°C. Nutno podotknout, že v nejsevernější oblasti světa nerostly žádné lesy a tak si nemohli stavět příbytky ze dřeva. Velmi rychle ale zjistili, že rovněž sníh je skvělý tepelný izolant. Z bloků stlačeného sněhu, který je lehčí než led, tak staví iglú. Díky teplu v příbytcích se roztéká vnitřní vrstva sněhu, která se mění v led. Obydlí je tak dále chráněno před průnikem chladu. Teplotu v je možné zvýšit i dalšími způsoby, třeba pomocí svíček nebo přizváním sousedů na čaj – více lidí vyzařuje více tepla.

Každé iglú disponuje sofistikovaným terasovitým “interiérem”. Svrchní patro je určeno k obývání, střední k vaření a nejnižší k úniku nejchladnějšího vzduchu. Veškerý teplý vzduch tak stoupá a soustřeďuje se v nejvyšších částech iglú. Což Inuité spící v horním patře ocení. Tomuto izolačnímu systému nahrává i vstup do iglú. Nachází se tradičně dole, takže vytvořené teplo neskončí nazmar. Rovněž typický tvar obydlí napomáhá tomu, aby bylo v iglú útulno. Oblé hrany odporují větru jen minimálně a kdyby ne, pro tento případ má každé iglú jeden pravý úhel. Odrazí velké poryvy větru, které by mohly narušit strukturu příbytku, ochladit obyvatele a uhasit oheň.

Zdroj obrázku Snopes