Husaři se zmocnili loďstva (1795)
K neskutečně kuriózní události došlo v noci 23. ledna 1795. Tehdy se francouzským husarům podařilo zabrat holandskou flotilu zamrzlou poblíž přístavu Den Helden. Zabráno bylo celkem 14 lodí s celkem 850 děly na palubě (!) a celá událost se obešla bez ztrát na životech.
K události došlo během Války první koalice – což byl první pokus evropských monarchií porazit revoluční Francii. Francie vyhlásila válku Habsburské monarchii 20. dubna 1792 a Prusko se přidalo o několik týdnů později. Jednalo se o součást série válek v letech 1792 až 1802, označované jako Francouzské revoluční války. Velitelem francouzské armády, při invazi do Holandska, byl generál Jean-Charles Pichegru. Samotná kampaň byla zahájena na podzim 1794 a jeho armáda vstoupila do Amsterdamu 19. ledna 1795, kde se rozhodla přezimovat. Pichegrovi se podařilo zjistit, že holandská flotila byla tou dobou zakotvena v přístavu Den Helder, přibližně osmdesát kilometrů severně od Amsterdamu. Přístav Den Helden se nacházel až na samé severní špičce Holandska, jižně od ostrova Texel. Mezi nimi se nacházela mělká zátoka zvaná Zuiderzee. Ta byla ve 20.století přehrazena, čímž vzniklo sladkovodní jezero. Zpět ale k tématu. Pichegru neprodleně nařídil brigádnímu generálu jménem Jan Willem de Winter (1761-1812) aby se pokusil tyto lodě zajistit. Velice trefné je jméno tohoto vojáka, které by se dalo přeložit jako „generál Zima“, a právě zima měla Francouzům dopomoci k zářnému vítězství. Samotný de Winter pocházel z holandského Kampenu a ve francouzských službách sloužil od roku 1787, k provedení úkolu mu bylo svěřeno velení nad 8. husarským plukem. Francouzům se podařilo k Den Helden dorazit v noci z 23. ledna a zajímavostí je, že každý jezdec s sebou na koni vezl rovněž pěšáka z 15. pluk řadové pěchoty. Nizozemská flotila čítající 14 lodí, se nacházela v přístavu přesně dle informací a v pohybu jí bránil pevný led. Stále ale nebylo vyhráno, jelikož na lodích se nacházelo celkem 850 děl (!) Jelikož bylo nutno nepřítele překvapit a neprobudit spící námořníky, byla koňská kopyta opatřena návleky z látky a slámy. Útok vedl podplukovník Louis Joseph Lahure. Led zůstal pevný, nepřítele se podařilo překvapit a flotilu se podařilo obsadit beze ztrát.
Celý příběh zní možná až fantasticky a historici se stále přou o průběh celé operace. Důvod je ten, že celý tento příběh se opírá pouze o dobové francouzské zdroje, které byly nejspíš značně zveličené. Nizozemský historik Johannes Cornelis de Jonge prohlásil, že dle zkoumání historických dokumentů, ani k samotnému střetu nedošlo. Holandská flotila totiž dostala rozkazy již 21. ledna, aby nekladlo Francouzům odpor. Francouzští důstojníci se tedy poklidně sešli se svými protějšky a dohodli předání lodí. Velitel loďstva, kapitán Piet Heyn vyčkával příchod de Wintera aby osádka mohla přísahat věrnost novým pánům. Nebylo by na tom nic zvláštního, jelikož o pár dní dřív k tomu samému došlo v přístavu Hellevoetsluis, kde byla zabrána část holandské flotily. De Jonge se domníval, že celá historka pochází až z roku 1819, kdy ji poprvé zmínil švýcarský generál Antoine-Henri Jomini, což následně okopíroval velký počet francouzských historiků.
Příběh tím ale neskončil. Všechna ukořistěná plavidla dostala ještě v únoru 1795 francouzské osádky. V květnu téhož roku byla všechna plavidla vrácena Batávské republice, na základě Haagské smlouvy. Dodejme, že nový vazalský stát souhlasil s placením reparací ve výši 100 milionů Florinů (!) Pokud jde o samotné loďstvo, tak staronovým pánům mnoho štěstí nepřineslo. Roku 1797 vedl admirál Jan Willem de Winter flotilu Batávské republiky proti Britům. Čítala 11 řadových lodí, 8 fregat a 7 šalup. Proti nim stála britská flotila čítající 14 řadových lodí, 4 fregaty a 6 šalup, pod vedením admirála jménem Adam Duncan (1731-1804). Obě loďstva se střetla v bitvě u Camperdown – severně od Haarlemu. Holandské loďstvo bylo rozdrceno. Ztráty byly hrozivé: 540 mužů padlo, 620 bylo pohřešováno, 7 řadových lodí a 4 fregaty byly zajaty a rozšířily loďstvo nepřítele. Poslední hřebíček přišel 30. srpna 1799, kdy se při Vlieterském incidentu, část flotily pod vedením Samuela Storyho vzdala britskému námořnictvu. Tehdy britsko-ruské jednotky vpadly do Holandska.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
