Hrozivý leč velmi mazlivý Vlkouš

Vlkouš očkatý (Anarrhichthys ocellatus) je jedním z nejošklivějších tvorů v oceánu, ale je taky jedním z nejpřátelštějších. Vlkouš může mít opravdu ohavnou tvář se silnými čelistmi a ostrými zuby, ale je to vše jen na efekt. Ve skutečnosti jsou tito jemní obři severního Pacifiku mazliví k potápěčům a pečlivě se starají i o svou rodinu.

Vlčí úhoř může dorůstat délky 2,4 metru a hmotnosti 18,4 kg. Dožívá se až 25 let. Nachází se v jeskyních, štěrbinách a skalnatých útesech od mělkých vod do hloubky 226 metrů, od Japonského moře a Beringova moře po severní Kalifornii. Živí se korýši, mušlemi, škeblemi a rybami, které drtí silnými čelistmi. V zajetí ovšem dává přednost měkkému masu, které nepoškozuje stoličky. Například chobotnicím. Jeho oblíbenou kořistí jsou údajně mořští ježci. Vlkouši očkatí jsou zvědaví, jen zřídka agresivní. Přesto mohou člověku způsobit bolestivé kousnutí. Vlkouši očkatí jsou monogamní – tvoří páry na celý život a žijí ve stejné jeskyni. Dokonce sdílejí rodičovské povinnosti, přičemž máma a táta proplétají svá těla kolem 10 000 vajíček, přičemž takto setrvávají až do jejich vylíhnutí.Tato pozoruhodná ryba nemá řitní ploutve a postranní čáru. Hřbetní ploutev sahá téměř k ocasu. Vlčí úhoř bývá převážně šedý, šedohnědý nebo tmavě olivový, občas skvrnitý. Mladí vlčí úhoři mají často oranžový nádech a tmavé pruhy v zadní části těla. Jejich predátory jsou žraloci, větší ryby a tuleni. Říká se, že má i přes ošklivý vzhled velmi chutné maso. V některých domorodých amerických kmenech na pobřeží považovali vlkouše očkatého za posvátnou rybu. Mohli ji jíst pouze šamani, protože to mělo posílit jejich léčivou sílu.

Zdroj obrázku Flickr