Historie bruslení

Bruslení patří k nejstarším lidským činnostem vůbec, jak o tom svědčí tisíce let staré archeologické nálezy kostěných bruslí. Původně se ovšem nejednalo o zábavu, nýbrž o způsob, jak se pohybovat na lovu v přírodě.

Kdy a jak člověka napadlo využít rychlého a jednoduchého pohybu po zamrzlé ledové ploše, nevíme. Archeologické nálezy různých kostěných bruslí, vyrobené ze zvířecích, převážně stehenních kostí, můžeme nalézt na území Ruska, Skandinávie, Velké Británie, Německa, v zaniklých přehradních nádržích Švýcarska a dokonce i na území České republiky. První konkrétní zmínka pochází od canterburského mnicha Williama Fitzstephena, který ve své knize o Thomasi Beckettovi (1174) popisuje scénu odehrávající se za severními hradbami:
“…když bažiny ve Finsbury a Moorfieldsu zamrznou, běhá po nich londýnská mládež. Někteří mají kosti připevněné k patám chodidel a v ruce drží okovanou hůl. Létají po ledě jako ptáci nebo vystřelené šípy. Náhle se rozeženou dva mladíci proti sobě se zdviženými holemi, dorážejí na sebe, až upadnou. Často se zraní na hlavě, a když spadne jeden pod druhého, zlomí si ruku i nohu…” Kostěné brusle tedy neměly ostré hrany a k pohybu bylo nutné používat hole.
Zkoušely se různé varianty dřevěných bruslí – v Holandsku ve 13. a 14. století měly dřeváky na spodní straně železný plátek – způsob bruslení však zůstal stejný. Ke vzniku bruslí v dnešní podobě pomohla až náhoda, když truhlářský učen z holandského cechu pro lodní a bruslařské nástroje změnil jednoho dne polohu uchycení želízka z vodorovné na svislou. Pohyb se tak stal volnější, ale především rychlejší a ovladatelnější, a bruslaři mohli odložit hole.

Podle obrazů starých mistrů bylo bruslení v Holandsku lidovou zábavou, na jiných místech však jen výhradním právem šlechty. Sám císař Rudolf II. uspořádal na svém dvoře roku 1610 velký karneval na ledě, který bezpochyby přispěl k rozšíření této kratochvíle. Za vlády Ludvíka XVI. se bruslilo také v Paříži. Mezi historické postavy, které bruslení také uchvátilo, patřili Madame de Pompadour, Napoleon Bonaparte, Napoleon III. nebo Stuartovci. Říká se, že anglická královna Viktoria poznala svého budoucího muže prince Alberta právě při společných bruslařských vyjížďkách. Dokonce i proslulý svůdník Casanova neváhal při svých záletech nazout brusle. Jeho smysl pro detail nám dodnes zachoval obraz tehdejší módy. Pronásledovaná dívka a její přítelkyně bruslily v krátkých sukních (do půli stehen), zpod kterých vykukovaly černé sametové kalhoty.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Hurstwic

Vikingské brusle z 10. století, vyrobené z kůže a koňské kosti.
Zábava na ledě od malíře Esaiase van de Velde

Napsat komentář