Helene Mayer (1910-1953)
Olympijské hry v Berlíně v roce 1936 přinesly hned několik zajímavých příběhů. Nejznámější z nich se týká černošského atleta Jessieho Owense, který získal čtyři zlaté medaile a navěky se tak stal symbolem odporu proti hitlerovskému rasismu. Neméně zajímavý osud potkal Helene Mayerovou, německou šampionku ve sportovním šermu, která byla po otci poloviční židovkou a vztahovaly se na ní tedy nechvalně známé Norimberské zákony.
Mayerová po olympijských hrách v Los Angeles (1932) zůstala v USA, kde začala studovat mezinárodní právo. Zde se také dozvěděla o Hitlerově nástupu k moci a také o tom, že společně se svým otcem přišla o německé občanství. Rozhodla se proto, že se do své rodné země nevrátí a začala učit na univerzitě v Oaklandu. Když se začaly blížit olympijské hry v Berlíně, začalo reálně hrozit, že je budou mnohé státy z důvodu rasové politiky nacistů bojkotovat. Funkcionáři mezinárodního olympijského výboru Avery Brundagemu se proto podařilo nacisty přesvědčit, aby do svého týmu zařadili také židovskou závodnici. Tím se samozřejmě měla maskovat realita rasistického státu. Mayerová překvapivě souhlasila a přijela. V Německu jí tisk ignoroval a vláda jí v podstatě pohrdala. Přesto s chutí reprezentovala svou zemi, a nakonec získala stříbrnou medaili. Fotografie z předávání medailí ji zachycuje, jak svou poslední reprezentační účast zakončila nacistickým zdvižením pravice. Proč tak učinila není dodnes vyjasněno. Mayerová zemřela poměrně mladá (ve věku 42 let) a nikdy se o svém rozhodnutí nezmínila. Mnozí tak z její korespondence vyvozují, že to byla láska ke sportu či k vlasti, jež stála za její dramatickou reprezentací. Dost možná se, podobně jako řada jiných asimilovaných židů, židovkou ani být necítila.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons