Prapodivný živočich jménem Hallucigenia

Hallucigenia je rod živočicha z období kambria, který dostal název podle bizarního vzhledu, jímž připomíná produkt halucinace.

V roce 1977 popsal paleontolog Simon Conway Morris bizarní organismus pocházející z proslulého naleziště v burgesských břidlicích na jihozápadě Kanady. Pojmenoval jej Hallucigenia, protože něco takového byste si nepředstavili ani ve svých nejdivočejších snech. Conway Morris původně předpokládal, že Hallucigenia se pohybovala po sedmi párech špičatých končetin, měla útvar podobný hlavě a sedm podivných chapadel na svrchní straně těla. Po více než 30 letech dalších výzkumů už víme, že původní rekonstrukce nebyla úplně správná. Hallucigenia se ve skutečnosti pohybovala po oněch zvláštních chapadlech – která byla párová – a na hřbetě nesla sedm párů trnovitých výrůstků. Řazena je nyní mezi takzvané lobopody, vymřelou skupinu příbuznou dnešním drápkovcům (Onychophora).

V Burgesských břidlicích v Britské Kolumbii bylo nazeleno 109 exemplářů, další pak v Číně a izolované fosílie i na jiných místech světa. Hallucigenia byla dlouhá 0,5–3,5 cm. Měla protáhlé, úzké tělo se sedmi nebo osmi páry nohou. Měla protáhlou hlavu s párem jednoduchých očí a s kruhovitými ústy se zuby. V současné době jsou známy tři druhy rodu Hallucigenia: Hallucigenia sparsa, Hallucigenia fortis a Hallucigenia hongmeia. Všechny jsou kambrického stáří (období starších prvohor zvané kambrium datují geologové do doby před 541 až 485 miliony let). Poslední jmenovaný druh, H. hongmeia, byl popsán teprve před několika lety německo-čínským týmem paleontologů v čele s Michaelem Steinerem z Freie Universität Berlin. Fosilie tohoto živočicha pocházejí z jílovců souvrství Wulongqing v čínské provincii Yunnan a dosahují délky okolo 6 cm. Na rozdíl od původního druhu H. sparsa popsaného Conway Morrisem má H. hongmeia kratší trny na svrchní straně těla a přinejmenším osm párů končetin, zakončených poměrně dlouhými zahnutými drápky. Funkce hřbetních trnů není zatím zcela objasněna. Zatímco dlouhé trny H. sparsa mohly mít obrannou funkci, u H. hongmeia odhalila detailní analýza síťovitou strukturu, která mohla nést smyslové nebo sekreční orgány. Dlouhé drápky na končetinách druhu H. hongmeia jsou interpretovány jako orgány přizpůsobené životu na bahnitém mořském dně.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://static.independent.co.uk/s3fs-public/thumbnails/image/2014/08/17/17/15-dorling.jpg?width=982&height=726&auto=webp&quality=75

Napsat komentář