Germáni omylem obepluli Británii

Vzbouření germáni omylem roku 82 obepluli Británii a zažili mnohá dobrodružství.

V létě roku 82 došlo ve vojsku římského vojevůdce Agricoly ke vzpouře kohorty germánských Usipů. Ta byla odvedena v Germánii a přemístěna do Británie k výcviku a službě v pomocných sborech (auxilia). Tito Germáni prý zabili svého centuriona a římské vojáky, kteří byli vřazeni mezi jejich oddíly, aby byli příkladem a jako velitelé řídili jejich vojenský výcvik. Podařilo se jim zabrat tři válečné lodě a násilím přinutili kormidelníky k jejich řízení. Jeden kormidloval a ostatní dva byli jako podezřelí usmrceni. Dokud se zpráva o jejich činu nerozšířila, pluli jako neobvyklý zjev podél britského západního pobřeží. Když však později vystoupili na pevninu, aby sehnali vodu a nakradli potraviny, utkali se s mnoha Britany, hájícími svůj majetek. V boji často vítězili, jindy byli sami poraženi a museli hledat záchranu zpátky na moři.
Časem je však začal sužovat takový nedostatek potravy, že se začali pojídat navzájem. Nejprve pojídali nejslabší z vlastních lidí a potom ty, na jež padl los. Po mnohých útrapách se jim nakonec podařilo nevědomky obeplout celou Británii. Z neznalosti navigace nakonec přišli o lodě. Považováni za piráty, byli pochytáni přičemž část zajali germánští Svébové a zbytek Frísové. Prodáni do otroctví se výměnným obchodem dostali až na římský břeh Rýna. Zde se proslavili vypravováním o svém dobrodružství. Tento text tak později mohl zaznamenat slavný římský dějepisec Tacitus.

Usipové obývali oblast na pravé straně toku Rýna, zhruba v oblasti dnešních hranic mezi Německem a Holandskem. Samotný keltský název Usipetes se dá přeložit jako dobří nájezdníci. Již za Caesara a pozdějších kronikářů, jsou zmiňováni pro svou silnou kavalerii. Je tedy možné, že ona kohorta Usipů měla sloužit právě jako kavalerie pomocných sborů (auxilia). Tacitova zmínka, že šlo o kohortu, zase naznačuje, že šlo spíš o pěší jednotku v počtu zhruba 480 mužů. Jízda totiž tvořila tzv. aly (alae), což dějepisec dobře věděl.
Pokud jde o samotný příběh, tak Tacitus dál zmiňuje, že o tři roky později sám římský vojevůdce Gnaeus Iulius Agricola přikázal veliteli loďstva, aby obeplulo Británii. Tím měl jako první potvrdit, že Británie je ostrov. Skutečně prvním však byl nejspíš řecký obchodník a zeměpisec Pýtheás z Massalie někdy kolem roku 325 př.n.l. Ten krom obeplutí Británie přistál na Islandu a dostal se velice blízko i Grónsku.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://epochtimes.today/wp-content/uploads/2019/05/Finding-the-True-Self-Odysseus-Journe-Part-1.jpg