Erfurtská latrínová katastrofa (1184)
Erfurtská latrínová katastrofa si vyžádala přibližně 60 obětí, mnozí se utopili v lidských exkrementech nebo se udusili plyny vypouštěnými rozkládajícím se odpadem, jiní byli rozdrceni padajícími zbytky podlahy.
Erfurtská latrínová katastrofa si vyžádala přibližně 60 obětí, mnozí se utopili v lidských exkrementech nebo se udusili plyny vypouštěnými rozkládajícím se odpadem, jiní byli rozdrceni padajícími zbytky podlahy. Když vyvrcholil spor mezi durynským lankrabětem Ludvíkem III. Durynským a mohučským arcibiskupem Konrádem I. z Wittelsbachu, musel král Jindřich VI. zakročit. Svolal tedy sněm do Erfurtu, aby zprostředkoval jednání mezi oběma stranami a přizval řadu dalších osobností. Skutečně dorazila většina šlechticů ze Svaté říše římské a 26. července 1184 se shromáždila v horním patře katedrálního proboštství Marienstift. Leč stará a pravděpodobně prohnilá podlaha druhého patra se náhle zhroutila pod mimořádnou vahou mnoha lidí. Většina přítomných se propadla do hlubin, kde ani podlaha prvního patra nevydržela náhlý náraz této zátěže, takže nebožáci padali ještě hlouběji do žumpy ve sklepě. Tato událost se v německých zdrojích nazývá Erfurter Latrinensturz – doslovně přeloženo jako Erfurtský latrínový pád. Nehoda si vyžádala přibližně 60 obětí, včetně hraběte Gozmara III. ze Ziegenhainu, hraběte Fridricha I. z Abenbergu, purkrabího Fridricha I. z Kirchbergu, hraběte Heinricha I. ze Schwarzburgu, hraběte Burgrave Burcharda z Wartburgu, Burgmeistera Breuera z Wartschittu a Beringera z Meldingenu.
Král Jindřich VI. a arcibiskup katastrofu přežili, ale prý pouze proto že seděli ve výklenku s kamennou podlahou a později byli zachráněni pomocí žebříků. Přežil také lankrabě Ludvík III. a oba znesváření muži rychle dosáhli smíru. Ve výsledku Jindřich na této politováníhodné události vydělal, jelikož dokázal ukončit vleklý spor, a navíc v erfurtské latríně zahynuli toho dne téměř výhradně jeho odpůrci. Z toho důvodu se objevují spekulace, že panovník celou nehodu sám zinscenoval. Jisté ale je , že o sedm let později se stal římským císařem a dokázal se svými protivníky nebývale krutě zatočit.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons