Duběnky s živým překvapením
Duběnka je zhruba dva centimetry veliká kulička na listech dubu. Za její vznik může hmyz žlabatka dubová. Ta naklade na spodek listu vajíčka a z nich se pak vylíhnou larvy živící se rostlinným pletivem. Ty se pak z kuličky prokoušou jako už dospělý jedinec.
Samičky žlabatek dubových (Cynips quercusfolii) nakladou v květnu a červnu vajíčka, ze kterých se později líhnou larvy. Vajíčka jsou umístěna do meristémů, nejčastěji na spodní straně listu dubu, lodyze, vzácněji na větvi nebo pupenu. Mechanismus vzniku hálky* ještě není zcela objasněn, důležitou úlohu má chemické nebo mechanické působení, případně virová infekce. Larvy se obklopí rostlinným pletivem, ze kterého berou živiny, a které je chrání proti predátorům a působení prostředí. Rostlinná tkáň je zpočátku měkká, teprve později dřevnatí. Hálky opadávají spolu s listím, larvy se obvykle líhnou až po opadnutí. Dospělý jedinec unikne z hálky vykousáním kruhového otvoru, skrze který vyleze ven. Po nějaké době stará prázdná duběnka plesniví a rozkládá se. Duběnky často červenají na straně, která je vystavena slunci.
Duběnky jsou zdrojem taninu pro výrobu duběnkového inkoustu, který byl jedním z nejrozšířenějších psacích inkoustů od 12. do 19. století. Dříve lidé duběnku považovali za symbol plodnosti a ochrany. V Mattioliho herbáři se o nich píše:
“Toto pak ještě obzvláště při těch dubových kulkách větších se nachází, že každého roku z nich o ourodě, o moru a o válce předpovídati můžeme: nebo když se rozrazí na dvé, ty, které celistvé jsou a od červův nezvrtané, měsíce ledna a unora mivají vnitř v prostředku mouchu aneb pavouka aneb červa. Protož jestliže kterého roku moucha se najde, válku, pakli červ, neurodu, pakli pavouk, mor vyznamenává.”
*Hálka je útvar vznikající na rostlinách působením látek produkovaných jiným organismem, kterým může být hmyz, houba, bakterie nebo roztoč. Hálky vznikají na rostlinách jako reakce na fytohormony, které vylučuje cizorodý organismus. K takovému působení dochází buď na poškozeném místě, které je vystaveno mikroorganismům, nebo na místě, do kterého byla nakladena larva hmyzu. Hálky vznikají nejčastěji na meristémech, místech, kde dochází k nejrychlejšímu dělení buněk (spodní straně listu, lodyze, pupenu, vzácněji na větvi, kořenu, květu, plodu). Vznikající pletivo má charakter hojivého pletiva, nazývaného kalus, které ale bývá často poměrně složitě uspořádané, proto se dá určit původce hálky z její struktury. Duběnky jsou útvary, které vznikají na organismu působením jiného organismu, proto se dají charakterizovat jako rozšířený fenotyp parazita.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Flickr
