Drákulova fantaskní zbroj
Neobvyklá fantaskní zbroj, kterou měl na sobě Gary Oldman ve filmu Dracula (1992) od Francise Coppoly. Patrně měla připomínat člověka staženého z kůže. Odhalená vlákna svalů, krvavě červené, překrývající se. Ve filmu byla tato rudá zbroj hraběte Drákuly málo využitá, ale bez ohledu na to je zkrátka úžasná. Autorkou je slavná japonská kostýmní návrhářka Eiko Išioka (1938-2012) a v roce 1992 vyhrála Oscara za nejlepší kostýmy.
Po premiéře Coppolova filmu přišel jistý Rumun s nápadem prodávat originální hlínu z hradu Bran. Chtěl ji v malých dřevěných rakvích exportovat do Ameriky a čekal, že tam na ní vydělá balík. Narazil ale na to, že půda se nesměla vyvážet za hranice. Z legendy o krvelačném upírovi dnes však netěží jen Bran a jeho okolí, ale cestovní ruch a ekonomika v celém Rumunsku. Podle tamního ministra turistiky je magnetem pro většinu zahraničních návštěvníků. Těch dorazí každoročně zhruba tři miliony a utratí kolem 500 eur.
Vlad III. (1428-1477) byl znám pod několika přízvisky. Jeho pozdější přezdívka Țepeș je odvozena od jeho oblíbeného způsobu zabíjení narážením na kůl. Tuto přezdívku však získal až posmrtně, okolo roku 1550. Jeho nepřátelé Turci mu ze stejného důvodu už za jeho života říkali Kazikli bey – kníže narážeč. Pokud si teď říkáte, jak někdo přijde k takto prďácké přezdívce, tak si ji musí v první řadě zasloužit. V roce 1456 se v souvislosti s uhersko-osmanskými boji se Vlad III. vojensky zmocnil vlády ve Valašsku. Po počáteční konsolidaci vlády zahájil v roce 1459 otevřenou protiosmanskou politiku, která vyústila v nájezdy na Turky kontrolovaná území jižně od Dunaje. V zimě roku 1462 Vlad překročil Dunaj a poničil Bulharsko mezi Srbskem a Černým mořem. Vydával se za tureckého sipahí a s využitím plynné turečtiny infiltroval a zničil osmanské tábory. V dopise králi Matyáši Korvínovi z 2. února píše:
“Zabil jsem sedláky a ženy, staré i mladé, kteří žili v Oblucitzy a Novoselu, kde se Dunaj vlévá do moře… Zabili jsme 23 884 Turků bez započtení těch, kteří uhořeli v domech a Turků, kterým naši vojáci uřízli hlavy… Tudíž, výsosti, musíte vědět, že jsem narušil mír.”
No a mír skutečně narušil pořádně, jelikož Sultán Mehmed II. v reakci na to svolal 60 000 vojáků a 30 000 dalších bojovníků a v polovině roku 1462 toho vojsko vtrhlo do Valašska. Vlad jim v tom nedokázal zabránit, ale neustále podnikal menší útoky, například noční útok, při kterém zemřelo 15 000 Otomanů. Osmanská říše ale nakonec Valašsko přesto opanovala a knížetem se stal k říši loajální Vladův mladší bratr Radu zvaný Pěkný (to je už trochu hezčí přezdívka, není-liž pravda). Vlad se později na trůn vrátil, ale zhruba dva měsíce nato byl zabit. Není ale jisté, zda to bylo v boji s Turky nebo padl rukou nespokojených valašských bojarů. Dle tureckého kronikáře Antonia Bonfiniho byla jeho hlava odvezena do Istanbulu jako trofej, tělo bylo zřejmě pohřbeno v klášteře v Comăně.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
