Daniel Lambert (1770-1809)

Vydělávat si na živobytí vlastním tělem není žádná sranda, což jistě potvrdí mnohé dámy. No a pak tady byl jistý Daniel Lambert, který tuto disciplínu posunul na nový level. Pohodlně se usaďte a otevřete si proteinovou tyčinku (můžete si ji namáčet třeba do tvarohu).

Daniel Lambert se narodil v Leicesteru v roce 1770 jako nejstarší ze čtyř dětí a již od raného dětství byl vášnivým sportovcem. Miloval zejména lov vyder, rybaření, střelbu a dostihy. Byl také výborným plavcem a již od svých osmi let to učil ostatní děti. V pozdním mladistvém věku se pak začal věnovat chovu loveckých psů a měl v tom velmi dobré výsledky. Když mu bylo 14, odešel do Birminghamu, kde se vyučil řemeslu u Messrs Taylor & Co, která se specializovala na odlévání rytých spon a knoflíků. Vzhledem k tomu, že tyto šperky vyšly z módy a sídlo společnosti vyhořelo, tak se po čtyřech letech vrátil zpět do Leicestru, kde pomáhal otci jako asistent hlídače ve věznici. Když otec odešel do důchodu, Lambert po něm práci převzal. Tehdy už vážil kolem 200 kilogramů. Navzdory rostoucí hmotnosti zůstával Lambert ve formě. Ve svém volném čase se věnoval cvičení a posilování, takže byl prý schopný unést bez problémů až čtvrt tuny dřeva. Tloušťkou tedy nebyl dosud nijak výrazně omezen a z dobových zápisů vyplývá, že dokázal stát na jedné noze, jezdit na koni a dál vyučovat plavání. S vodní hladinou si rozuměl tak náramně, že se dokázal udržet nad vodou i se dvěma dospělými muži na zádech.

Když se byl podívat na tančícího medvěda v Blue Boar Lane, jeho pes medvěda kousl, načež byl sražen k zemi. Lambert požádal chovatele aby medvěda zadržel, aby mohl získat své zraněné zvíře, ale chovatel sundal medvědovi náhubek, aby mohl na psa zaútočit. Lambert údajně udeřil medvěda tyčí a levou rukou jej praštil do hlavy tak silně, že chlupáče srazil na zem. Nebohý pes tak mohl uniknout.

V roce 1801 se Lambertova hmotnost zvýšila na 250 kg a tak se musel vzdát jízdy na koni a lovu. O čtyři roky později navíc přišel o práci, jelikož byla stará věznice uzavřena. Za vynikající službu mu však byla udělena výsluha ve výši 50 Liber (více než 100 000 Kč na dnešní ceny). Přežíval z úspor a dál tloustl, což přilákalo nezvané publikum v podobě čumilů, které odháněl. Pod záminkou návštěvy kohoutích zápasů jej jeho přátelé nenápadně zvážili (v kočáru) a naměřili úctyhodných 50 kamenů (320 kg), což z Lamberta činilo oficiálně nejtěžší osobu v historii.

Uspořené peníze rychle docházely a tak se rozhodl ukazovat své “mocné tělo” divákům. V roce 1806 tedy odcestoval z Leicesteru do Piccadilly, kde si účtoval šilink za návštěvníka (dnes zhruba 120 Kč). Každý den, po dobu pěti hodin, vedl s hosty inteligentní konverzace, v nichž uplatňoval své znalosti ze sportu a chovu psů i bojových kohoutů. Očividně velmi úspěšně, jelikož jej navštívil i sám král Jiří III. Uštěpačně však reagoval na otázky ohledně chuti k jídlu, velikost oblečení a podobně. Není se čemu divit, jelikož jej celý jeden oblek vyšel na úctyhodných 20 Liber (dnes 46 500 Kč). Lékaři jej hodnotili jako velmi zdravého, aktivního, bystrého a s vynikající pamětí. Tvrdil, že je chopen ujít asi čtvrt míle (400 m) bez obtíží, že pravidelně spí (bez chrápání) a cítí se zdráv. Rovněž rád zpíval a jeho hlas byl popisován jako zcela normální. Zemřel v roce 1809 ve Stamfordu na náhlou plicní embolii, bylo mu 39 let. Aby jeho tělo vynesli ven z pokoje, museli vysadit okno a zbořit část zdi. Tělo bylo do hrobu spuštěno pomocí speciální rampy.

Není jisté co vedlo k růstu jeho hmotnosti, jelikož netrpěl žádnými vedlejšími syndromy, jedl normální porce jídla, abstinoval a většina příbuzných se vyznačovala zcela normálními postavami (jen teta a strýc měli nadváhu). Patrně šlo o důsledek velmi aktivního života v mládí a následného sedavého zaměstnání při ostraze věznice. Daniel Lambert se stal kultovní postavou – v Leicesteru po něm pojmenovali několik hospod (byť sám pil pouze vodu) a podniků. Osobní věci, včetně jeho oblečení, křesla, vycházkové hole, jezdecké helmy a modlitebních knih, jsou trvale vystaveny v tamním muzeu Newarke Houses.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons