Daisugi, aneb když stromy rostou ze stromů

Daisugi (台杉) je unikátní japonská technika kultivace vzácného kitajamského cedru, která chrání lesy, optimalizuje růst a produktivitu bez kácení stromů.

První svědectví pochází ze 14. století z města Kitajama, které leží 20 km severozápadně od Kjóta. Celá oblast je hornatá a ve strmých svazích bylo nesmírně obtížné vysazovat a pěstovat stromy – což vedlo k nedostatku dřeva. Právě tento nedostatek surovin přiměl místní obyvatele k originálnímu řešení, které vycházelo z metod prořezávání bonsají. Technika Daisugi umožňuje výrazně zvýšit kvalitu a množství řeziva sklizeného z jednoho hektaru a zároveň urychlit růstový cyklus a zvýšit množství vyrobeného dřeva.

Kitajamský cedr je unikátní tím, že roste velmi rovně, je vysoký a dřevo nemá prakticky žádné suky. Materiál tak byl velmi žádaný, leč cedr potřebuje k růstu rovný terén, což bylo v hornatém Japonsku problematické. Nu a právě proto vznikla technika zvaná daisugi. Nejprve se vypěstuje takzvaný mateřský strom, z jehož větví začínají rašit větve nové, a právě v tomto momentě nastupuje lidský um. Nechávají se růst pouze zcela rovné větve mířící kolmo vzhůru, přičemž nadbytečné jsou odstraněny. Ve výsledku tak strom vypadá jako ruka, ze které rostou rovné stromy vzhůru. V podstatě je to jeden strom, ale roste na něm mnoho dalších. Z jediného stromu tak lze získat desítky a dokonce stovky kmenů, které se sklízejí přibližně každých dvacet let (mnohem častěji než u jiných lesnických technik), čímž se získá velmi kvalitní dřevo, které je o 140 % pružnější a dvakrát pevnější ve srovnání s konvenčním řezivem.

Teď si patrně říkáte, proč se tato revoluční technika nerozšířila i mimo Japonsko. Nu, je zde “maličký háček”. Takto lze totiž pěstovat pouze kitajamský cedr, známý též jako japonský červený cedr (česky Kryptomerie japonská), odrůdu, která má problém růst jinde než ve svém přirozeném prostředí. Má navíc zvláštní vadu, která ji činí sterilní, takže každý nový strom musí být řízkem. Legenda říká, že první cedr, u něhož se tato zvláštní mutace projevila, stále roste v Kitajamě, kde je znám pod jménem Širosugi.

Patrně tak nepřekvapí, že byť původně se tato technika používala k získání dřeva, dnes má především dekorační efekt – podobně jako bonsaje. V Japonsku jsou tyto stromy velmi ceněné a lidé si je rádi fotí.

Zdroj obrázku @iszkt2g on IG