Černá pyramida z cihel
Černá pyramida byla ambiciózním projektem faraona Amenemhata III. a byla postavena během egyptské Střední říše (1860-1824 př.n.l). Nachází se nedaleko slavné Lomené pyramidy faraona Snofrua, oproti ní se ale pozměnila v hromadu suti. Místo kamene byla totiž postavena z pálených cihel (!) a pouhých 10 metrů nad mořem. To umožnilo vodě z Nilu prosakovat do struktury, pyramida tak začala klesat a její stěny praskat. Jediné, co zůstalo, je jádro z tmavých nepálených cihel, díky nimž stavba získala své jméno.
Stavět se začala v Dahšúru, v prvním roce vlády posledního mocného faraona 12. dynastie a jmenovala se “Amenemhet je mocný.” Má jádro postaveno z cihel, ale oproti pyramidám, které se tehdy stavěly, chyběl zpevňující skelet z kamenných zdí. Cihlové jádro pyramidy bylo uspořádáno do stupňů, aby byla zajištěno co nejlepší stabilita 5 metrů silného vápencového obložení a jednotlivé bloky obložení byly spojovány nezvyklý způsobem – pomocí dřevěných svlaků. Na vrcholku pyramidy byl pyramidion z černošedé žuly, který byl ze všech stran zdoben nápisy a náboženskými symboly. Pyramidion byl objeven před východní stranu pyramidy v suti v roce 1900, kdy Památková správa nařídila inspekci Dahšúru. Nyní je pyramidion umístěn v Egyptském muzeu v Káhiře.
Substruktura pyramidy je složitější a členitější než u předchozích pyramid 12.dynastie. Skládala se ze dvou částí – jedna patřila panovníkovi a druhá jeho manželkám. Obě části byly propojeny chodbou. Panovníkova pohřební komora ležela nedaleko svislé osy pyramidy (je pravděpodobné, že měla ležet přímo v ose pyramidy a stavitelům se jen nepodařilo v podzemí místo pro pohřební komoru přesně zaměřit). Pohřební komora byla obložena bloky jemného vápence a byla orientována západo-východním směrem. U západní stěny stál sarkofág z červené žuly s podstavcem, který byl (podobně jako v hrobce Senusreta III.) zdoben nikami, které uspořádáním napodobovaly ohradní zeď Džoserova pyramidového komplexu v Sakkáře. Kolem pyramidy Amenemheta III. i kolem zádušního chrámu byly dvě ohradní zdi ze sušených cihel, které byly omítnuty a obíleny. Vnitřní zeď zahrnovala západní část zádušního chrámu a byla zdobena výklenky, vnější ohradní zeď výklenky neměla a zahrnovala i východní část zádušního chrámu. Severně od pyramidy mezi vnitřní a vnější ohradní zdí byla objevena řada deseti šachtových hrobů, které patří členům královské rodiny. Druhý hrob od východu patří faraonově dceři Nebheteptichered.
Ačkoliv byl systém podzemních chodeb a komor velice důmyslný, panovník zde nikdy nebyl pochován. Stavitelé totiž opakovali chybu, které se dopustili jejich předchůdci při stavbě Lomené pyramidy pro faraona 4.dynastie Snofrua. Obě pyramidy stály na nestabilním jílovcovém podloží, do kterého bylo vybudováno “bludiště” podzemních chodeb a komor. Zespodu sem ale prosakovala voda z nedalekého údolí a tak jílovec nebyl tak pevný, jak by byl na výše položeném místě. Nakonec se v závěru stavby začaly objevovat v podzemních místnostech hrozivé trhliny a tak byla stavba okolo patnáctého roku vlády Amenemheta III. dokončena a hned opuštěna. Bylo rozhodnuto postavit pyramidu novou na bezpečnějším místě – a volba padla na Hawáru ve Fajjúmské oáze.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
