Bílá Masajka s českými kořeny
Bílá Masajka s českými kořeny, aneb probuzení do špatného snu. Corinne Hofmann je švýcarská spisovatelka, autorka autobiografických románů o životě v Keni. Když roku 1986 odletěla se svým přítelem na dovolenou do Keni, na první pohled se zamilovala do masaje Lketingy. Později se do Keni vrátila, našla Lketingu a vzala si jej. Ze začátku vše vypadalo nadějně, narodila se jim dcera Napirai, ale od té doby šlo všechno z kopce. Nakonec po čtyřech letech se Corinne rozhodla utéct z Afriky zpět do Švýcarska. O svých zážitcích sepsala román Bílá masajka, přičemž v posledním díle se vrací zpět na návštěvu do svého minulého domova.
Corinne Hofmann se narodila 4. července 1960 ve Frauenfeldu do velmi chudých poměrů nevítaných přistěhovalců. Její otec byl původem Němec, takže celá rodina musela po druhé světové válce opustit svůj domov v Přísečnici v Krušných horách a nakonec se usadila právě ve Švýcarsku. Jako cizinci se museli v novém prostředí usilovně prosazovat, přičemž finanční situace rodiny nebyla nejlepší. Její životní styl v dětství se později výrazně podepsal na jejím dalším životě. Vyučila se prodavačkou a postupně se vypracovala na úspěšnou majitelku svatebního salonu (v pouhých 21 letech). V roce 1986 se zasnoubila a pár vyrazil do Keni. Tato cesta se však od počátku vyvíjela úplně jinak, než by si zamilovaná dvojice představovala. Corinne zde totiž potkala místního samburského válečníka jménem Lketinga Leparmorijo a oba se do sebe bezhlavě zamilovali. Po návratu do Švýcarska se rozhodla ukončit vztah se svým snoubencem Marcem a opustit svůj zdejší dosavadní život (dokonce prodala veškerý majetek). Nakonec se přestěhovala za svou velkou láskou do Keni.
“Na první pohled se mladá Corinne hluboce zamiluje do urostlého masajského válečníka, opustí kvůli němu dosavadní způsob života v civilizované společnosti a bezhlavě se vrhá do pro ni neznámé keňské buše. V neuvěřitelně primitivních podmínkách si prožije ráj i peklo na zemi a sen o velké lásce se posléze změní v zápas o holé přežití. Nekončící dobrodružství přivede mladou ženu na pokraj duševních i fyzických sil a ocitá se zcela bez prostředků.”
Po svatbě s Lketingem bydleli společně v chýši postavené ze dřeva, hadrů, kterou poslepovali kravím trusem. O několik měsíců později porodila dceru Napirai a začala žít jako samburská žena v kmeni svého muže v Barsaloi. Místní ji pojmenovali Bílá Masajka, jelikož její blond vlasy byly v africké Keni opravdovou vzácností. I na tomto chudém místě Corinne projevila svůj obchodní talent tím, že si zde otevřela malý obchůdek s potravinami a suvenýry. Manželské soužití se ale brzy začalo měnit ve zlý sen. Musela snášet násilí ze strany svého žárlivého manžela, který byl navíc závislý na drogách. Po čtyřech těžkých letech se v roce 1990 rozhodla definitivně Afriku opustit a vrátit se spolu se svou malou dcerkou do Švýcarska. Následně se jí podařilo dosáhnout rozvodu a ponechat si dceru ve vlastní péči. Po návratu do Evropy měla ještě jeden dlouhodobý vztah, který však nevyšel. Od té doby žije sama, v horské oblasti Švýcarska blízko italských hranic. Provozuje zde svůj malý rodinný penzion a psaní je pro ni formu terapie. Do Afriky se ještě několikrát vrátila, mimo jiné kvůli natáčení filmu inspirovaného jejím prvním bestsellerem. Její dcera vede kosmetický a kadeřnický salon na letišti v Curychu. Lketinga se nakonec znovu oženil a má další děti.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons