Bezruký Frantík (1904-1957)

František Filip, známý pod přezdívkou Bezruký Frantík, byl český tělesně postižený spisovatel. Narodil se února 1904 v Orlických horách v obci Jamné nad Orlicí jako syn Štěpána a Mariany Filipových. Narodil se bez obou horních končetin a byl svým okolím považován za chudáčka. Měl však štěstí na lidi, kteří mu pomohli prožít svůj život co nejlépe. Řídící učitel Cita v jamenské škole ve spolupráci s tamním lékařem a školním radou vymyslel školní lavici, v níž se mohl František naučit psát nohama. Patřil mezi první chovance Jedličkova a posléze Bakulova ústavu. Rychle se sžil s prostředím ústavu i s kolektivem postižených dětí. Jeho přísný a náročný učitel pan Bakule jej motivoval heslem: “Chci a proto umím!” František Filip úspěšně absolvoval obchodní školu, napsal knížku Bezruký Frantík píše o sobě, a je i autorem mnoha novinových článků. Naučil se nohama psát na školní tabuli, pít kávu ze šálku, zapínat si knoflíček u límce košile, plést košíky, štupovat ponožky, psát nohama na psacím stroji, řídit osobní automobil a mnoho dalších činností. Při zájezdu dětí Jedličkova ústavu po Spojených státech překvapoval osobnosti, se kterými se setkal tím, že při setkání si zul botu a podal dotyčnému nohu. Tak učinil i při setkání s prezidentem, který s ledovým klidem jeho končetinu přijal. V USA byl velmi populární, neboť při cestách předváděl své umění cvičených nohou na veřejnosti a tím si získal u Američanů velkou oblibu. Během 1. světové války pomáhal zmrzačeným vojákům při jejich adaptaci do nového života s postižením. Překvapoval svojí vitalitou a psychickým klidem s jakým zvládal, i pro zdravého, složité životní situace. Bezruký Frantík byl známou postavou první republiky, cestoval po celé republice a ukazoval své umění provádět běžné lidské činnosti jen nohama. Díky své houževnatosti se vymanil osudu strádajícího žebráka a stal se podnikatelem. Po komunistickém převratu v roce 1948 mu byla představení zakázána a žilo se mu obtížně. O roce 1948 prohlásil “Pak už jsem nebyl pan podnikatel, ale jenom mrzák.” Zemřel 9. února 1957 v Brně, jedenáct dní před svými 53. narozeninami. V moderní době o něm vznikly divadelní i rozhlasové hry.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons a sbírka Národního muzea

Autoportrét F.Filipa, 1941

Napsat komentář