Autobusem z Londýna do Kalkaty za 70 dní

Pro jedny byla cesta po Hippie trail něco jako “happening”, jiní mířili na východ za spiritualitou, osvícením nebo jednoduše za dobrodružstvím. Spisovatel Rory MacLean ji ve své knize s trochou nadsázky označil jako “Hash and Hepatitis trail”, tedy stezka hašiše a žloutenky.

První pozemní výpravy na Střední východ a dál do Indie začali v 50. letech podnikat bohatí Britové a sponzorovaní studenti, kteří se vydávali na studijní cesty. Průkopníkem organizovaných cest byla společnost Indiaman, která v roce 1957 vypravila první autobus z Kings Cross v Londýně do Kalkaty. V roce 1960 následovaly společnosti Swagman a Magic Bus, jejichž cesty končila v Káthmándú. A přidávat se začaly další a další společnosti. 

Na svou dobu šlo o poměrně moderní patrové autobusy. Krom lehátek ukrývalo spodní patro čítárnu a jídelnu. Horní patro pak plně vybavenou kuchyň a salónek s výhledem. Klimatizaci zajišťovaly radiátory i ventilátory, během dne se pouštěly rozhlasové i hudební nahrávky. Postupem času byly tyto autobusy nahrazovány vozidly ještě více uzpůsobenými pro dálkové cesty. Nutno však podotknout, že nyní již byl kladen důraz na snížení nákladů. Kupříkladu lístek od společnosti Albert Tours vycházel na astronomických 145 liber a opravdu si jej nemohl dovolit každý. Přesto však byl podnik ziskový. Novější jednopatrový autobus dokázal celou trasu o délce 32 669 km urazit celkem čtnáctkrát a během putování překročit celkem 150 hranic, navíc bez jakékoliv kontroly nebo celní prohlídky. Každá země totiž autobus vítala s respektem a radostí. 

Seznam zastávek:
Londýn (Anglie)
Dover (Anglie)
Zeebrugge (Belgie)
Antverpy (Belgie)
Frankfurt (Západní Německo)
Mnichov (Západní Německo)
Salzburg (Rakousko)
Vídeň (Rakousko)
Záhřeb (Jugoslávie)
Bělehrad (Jugoslávie)
Sofia (Bulharsko)
Istanbul (Turecko)
Ankara (Turecko)
Trabzon (Turecko)
Teherán (Irán)
Mašhad (Irán)
Herát (Afghánistán)
Kandahár (Afghánistán)
Kábul (Afghánistán)
Rawalpindi (Západní Pákistán)
Láhaur (Západní Pákistán)
Nové Dillí (Indie)
Agra (Indie)
Allahabad (Indie )
Banaras (Indie)
Kalkata (Indie)

Nic není nekonečné a ani Hippie trail neměla trvat věčně. První otřes způsobila v roce 1973 arabsko-izraelská válka, po které mnohé muslimské země zpřísnily vydávání víz. Libanon, který byl také oblíbenou zastávkou milovníků hašiše, zachvátila občanská válka. Poté následovala Íránská islámská revoluce v roce 1978 a konec přišel se sovětskou okupací Afghánistánu roku 1979. Definitivní tečku za fenoménem Hippie trail udělal Tálibán, který nechal odpálit sochy bamijánských Buddhů, oblíbeného místa na stezce nedaleko Kábulu. Tak skončil krásný sen trvající více než 15 let. Onu atmosféru už v dnešní době s masovým turismem a technologickými vychytávkami zažít nelze.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons a SnappyGoat

https://curlytales.com/wp-content/uploads/2020/07/bZBp0sSjvOFMeFUoo9PJQMap8bFB3KVDEm32HZs8K7c_770x515.jpg https://curlytales.com/wp-content/uploads/2020/07/NINTCHDBPICT000571316769-e1584434020482-2-1.jpg