Augustin Heřman (1621-1686)
Neobyčejná dobrodružství jediného českého piráta v Karibiku, jednoho z nejlepších kartografů své doby a majitele celého dolního Manhattanu. Takový byl život zapomenutého Augustina Heřmana (Augustine Herrman Bohemian).
O mládí Augustina Heřmana toho dnes moc nevíme. Narodil se v roce 1621 a o šest let později musela jeho rodina opustit zemi kvůli protestantskému vyznání. Usadili se v Amsterdamu, kde se Heřman vyučil zeměměřičem a kartografem. Holandsko bylo v této době koloniální supervelmocí a tak se brzy vydal hledat štěstí do tehdy ještě neprozkoumané Ameriky, kde jej čekaly opravdu nevšední zážitky.
Kdy se do Ameriky dostal, není známo, nicméně v roce 1644 je uváděn jako agent obchodního domu v Novém Amsterdamu (pozdějším New Yorku), kde se také natrvalo usadil. Stal se tak prvním Čechem, který se v Americe prokazatelně usadil. V Novém Amsterdamu vlastnil tři nemovitosti a brzy se z něj stal jeden z nejzámožnějších lidí v širokém okolí. Chvíli dokonce vlastnil celý dolní Manhattan, pár obchodních čtvrtí v budoucím New Yorku a notný kus New Jersey. Dopracoval se rovněž vysokého společenského a hospodářského postavení. Roku 1647 se stal členem Nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, a s ním také obchodoval, dokud se nedostali do konfliktu. Patřili k průkopníkům zámořského obchodu a největším exportérům tabáku a kožešin, které dováželi i přes oceán do Evropy. Jako první v okolí začal pěstovat Indigo (rostlina produkující modré barvivo) a stal se také jedním z největších pěstitelů tabáku v Americe. Začal také vyrábět cigarety, které pojmenují po tehdejším guvernérovi. Mimochodem, cigarety Peter Stuyvesant se vyrábějí dodnes.
Dobrodružná povaha jej však táhla na moře, a tak si roku 1649 koupil velmi moderní a rychlou brigu, kterou pojmenoval La Grace (ladná, půvabná). Jako korzár legálně napadal španělské lodě v Karibiku, přičemž největšího úspěchu dosáhl u břehů Guatemaly, kde zajal dvě španělské lodě plně naložené tabákem, vínem a cukrem. Chvíli dokonce spolupracoval s legendárním korzárem welšského původu Henry Morganem (1635-1688). Ovšem jako korzár se dlouho neživil. V roce 1652 byl nucen vyhlásit úpadek a někdy v této době se na krátkou chvíli ocitl i ve vězení pro dlužníky.
Pokud jde o soukromý život, tak 10. února 1651 se poprvé oženil s Jannetje Marií Varleth, dcerou Caspara Varletha a Judith Tentenierové. S prvou ženou měl 5 dětí: syny Ephraima, Caspera, dcery Annu, Judith a Francinu. Jannetje zemřela před rokem 1665 a Heřman se podruhé oženil s angličankou Mary Catherine Wardovou z Marylandu. Nutno zmínit, že roku 1664 byl guvernér Stuyvesant během obléhání donucen prodat Nový Amsterdam Britům, kteří jej přejmenují na New York.
Dodnes je Augustin Heřman světově významný jako vynikající kartograf severní Ameriky. Pro Cecila Calverta, Lorda z Baltimoru, zhotovil kolem roku 1670 vůbec první a velmi kvalitní mapu Virginie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a kolem něj nechal vyrýt své jméno “Augustine Herrman Bohemian”. Mapa prý byla natolik kvalitní, že ještě sedmdesát let po jejím vytištění v roce 1673 byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Za to obdržel v Marylandu rozsáhlé pozemky, které pojmenoval Bohemia Manor (České panství) a na kterých si postavil velký dům, který mimochodem stojí dodnes a je zapsán v Americkém registru historických budov. Pozoruhodné je také jeho české vlastenectví: nejen že označil panství za české území, ale pravidelně také ke svému jménu připojoval přídomek Čech = Bohemian nebo Bohemiensis. Sám o sobě prohlašoval, že pochází z Prahy (podle jiných zdrojů ze Mšena u Kokořína) a kromě svého mateřského jazyka ovládal holandštinu, latinu, angličtinu, němčinu, francouzštinu a španělštinu.
Augustin Heřman zemřel v září 1686 na svém panství. Do dnešních dní po něm zůstaly v Marylandu dvě školy – Bohemia Manor High School a Bohemia Manor Middle School. Taktéž je po něm pojmenována dálnice číslo 213 (The Augustine Herman Highway). Koncem roku 2010 parta nadšenců v čele s námořním kapitánem Josefem Dvorským dokončila stavbu brigy, kterou pojmenovala na počest Heřmanovy lodi. Po nehodě u španělského města Marbella byla v srpnu 2013 opět spuštěna na vodu. Na jaře 2016 byla v objektu Kavalír 2 pevnosti Terezín zpřístupněna expozice “Muzeum La Grace”, která se lodi La Grace věnuje.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
