August Agbola O’Browne

Nejexotičtějším účastníkem Varšavského povstání a jediným zaznamenaným černochem je August Agbola O’Browne (1895–1976) zvaný Ali.

Narodil se 22. července 1895 ve městě Lagos v Nigérii. Pocházel patrně z tamního etnika Jorubů, rodiče se jmenovali Wallace a Joséphine. V mládí pocítil touhu po dobrodružství a narukoval na britskou obchodní loď. Několik let byl námořníkem, poté žil v Anglii, následně se přestěhoval do Svobodného města Gdaňsk a v roce 1922 do Polska. V hlavním městě bydlel v ulici Złota, později Hożą, a vystupoval jako jazzový bubeník v mnoha Varšavských restauracích a hospodách. Zjevně byl mezi dámami velmi oblíbený, takže není divu, že si brzy jednu z nich, jménem Zofia Pykowna, vzal. Měli dvě děti: Ryszarda (1928) a Aleksandera (1929). Často chodil v elegantním lehkém obleku a klobouku, jeho sousedé jej popisovali jako inteligentního, zdvořilého člověka, který hovořil šesti jazyky. Když vypukla válka, jeho manželství skončilo a rodina se přestěhovala do Británie. Později se oženil s Olgou Miechowiczovou a měli spolu další děti. Během okupace údajně pomáhal odboji (roznášel ilegální noviny) a není ani zcela jasné, co dělal během povstání nebo době krátce po válce. Pamětníci ale zmiňují černého vojáka u jednotky, které velel desátník Aleksander Marciński zvaný “Łabędź”. Vojáka černé pleti viděl na vlastní oči Jan Radecki “Czarny”, na velitelském stanovišti v ulici Marszałkowska 74. Nějaké bližší informace napoví osobní dotazník, který vyplnil v roce 1949, když žádal o vstup do ZBOWiD. Zde odvážně zmiňuje členství v Zemské armádě (Armia Krajowa) a že po válce byl zaměstnán na kulturním a uměleckém oddělení městské rady ve Varšavě. Na konci 40. a 50. let znovu hrál ve varšavských restauracích. Pravděpodobně ve druhé polovině padesátých let, kolem roku 1958, August Agbola opustil Polsko a i se svou rodinou se vrátil do Velké Británie. Zde žil v severozápadním Londýně až do 8. září 1976 a byl pohřben na hřbitově v Hampsteadu (pod jménem Augustine Agboola Browne).

Během Varšavského povstání se do boje s Němci se zapojilo několik stovek cizinců – Maďaři, Slováci, Francouzi, Belgičané, Holanďané, Řekové, Britové, Italové, Arméni, Rusové, uprchlíci z německé armády, dokonce i jeden Australan. Nejpočetnější byli Slováci, plynárenští pracovníci v Czerniakowě, kteří dokonce vytvořili 535. slovenskou četu, která se 1. srpna zúčastnila útoku na palác Belweder. Bojovalo i několik stovek Židů zachráněných vojáky “Zośky” z vězení v Gęsiówce. Počet všech Židů, kteří se účastnili povstaleckých bojů, mohl dosáhnout dokonce jednoho tisíce. Exotického návštěvníka z Nigérie ale nikdo nepřekoná.

Zdroj obrázku Pixabay

https://d-art.ppstatic.pl/kadry/k/r/1/b0/23/53db46f525d92_o_large.jpg

Napsat komentář