Alois Beer předobrazem Járy Cimrmana

Jedním z hlavních předobrazů Járy Cimrmana byl český písmák, propagátor technických novot a naivní malíř Alois Beer (1833-1897).

Narodil se 27. února 1833 ve městě Dobruška v podhůří Orlických hor v údolí Zlatého potoka. Absolvoval tři třídy německé školy a ve třinácti letech se již učil dřevosoustružníkem. Po vyučení v roce 1849 odešel na vandr do Vídně, kdy prošel řadu zemí Rakousko-Uherska. Navštívil Prahu, Vídeň, Štýrsko, Bavorsko, severní Itálii, Benátky, Veronu a Milán a Lublaň. V Lublani navštěvoval kursy malířství. Po návratu do Dobrušky v roce 1858 si otevřel dřevosoustružnickou živnost. Tehdy o sobě sám píše, že byl soustružníkem, řezbářem, pasířem, pozlatitelem, brejlařem a malířem. V roce 1862 se oženil a koupil dům čp. 100 v Opočenské ulici. O sedm let později umírá jeho první manželka a on se záhy žení podruhé.

Beer byl velikým propagátorem technických novot. Jako první v Dobrušce například používal deštník. V prostředí malého města ale sklízel spíše posměch a byl považován za podivína. Časem proto zatrpkl. Na tom měly podíl i další okolnosti: nepříliš šťastné druhé manželství, neúspěch v podnikání, neporozumění sousedů i vlastních dětí. V roce 1886 přepsal živnost na syna a věnoval se malířství. Podílel se na organizaci hospodářských a průmyslových výstav v Dobrušce v letech 1889 a 1892. Zde se mu dostalo uznání mimo jiné od pražského “světlojemníka” (fotografa) Jindřicha Eckerta, což mu nakonec získalo i jistý respekt u místních obyvatel. Z něj se však dlouho neradoval a zemřel již 10. října 1897 ve věku 64 let.

Beerovo dílo představuje 65 sešitů kvartového formátu (celkem asi 3 500 stran obrázků a textu), které má dnes nesmírnou dokumentační cenu vzhledem k tomu, že Beer do nejmenších detailů dokumentoval textem i obrazem obce, jednotlivé stavby, místní zvyky, události a slavnosti, řemeslnické postupy a nástroje a další detaily každodenního života druhé poloviny 19. století. Dílo uchoval a městskému muzeu věnoval dobrušský hodinář Roubal. O jeho propagaci se pak zasloužil učitel Karel Michl, který vydal celkem čtyři výbory z Beerových sešitů a uspořádal výstavu v Občanské besedě v Praze v roce 1937. Zde bylo Beerovo dílo vysoce oceněno například Josefem Čapkem nebo Vladislavem Vančurou.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons