Vombatí hranaté bobky
Vědci poprvé vysvětlili, proč mají australští vačnatci vombati hranaté výkaly. Jsou jediným zvířetem na světě, jejichž exkrementy mají podobu krychliček – ale doposud nebylo jasné, z jakého důvodu.
Vombati jsou středně velcí vačnatci připomínající tvarem tělo chlupatého čuníka. Jsou jedním ze symbolů Austrálie – jejich domorodé pojmenování uluru je také původním jménem slavné hory Ayers Rock. Ale biology fascinuje na vombatech ještě něco jiného: jejich trus. Vombati po sobě totiž zanechávají výkaly v podobě velmi pravidelných kostiček. Každá měří asi dva centimetry, najednou jich po sobě vombati nechávají čtyři až osm. “Na záchod” ale chodí velice často, v průběhu jedné noci po sobě tito noční tvorové zanechají těchto kostiček kolem stovky. Nenechávají je nicméně jen tak válet ve volně v přírodě – sbírají je a strategicky umísťují kolem svého teritoria. Díky tomu, že jsou výkaly ve formě krychliček, se jen tak nezakutálí a vydrží tak déle na místě, kde je vombat chce mít. Tyto nevoňavé krychle mají nejméně dva účely: tvoří jakési hraniční kameny, které vymezují jejich území, ale současně si tímto způsobem vombati hledají partnery.
Smysl podivných tvarů vědci znali, ale netušili přesně, jak je možné, že zažívací trakt tak bizarní a “nezvířecí” tvary vytváří. Vombati nemají střeva ani řitní otvor ve tvaru krychle, takže celý proces musí být značně složitý. Popsat přesný průběh celého procesu si předsevzala Patricia Yangová, expertka na hydrodynamiku tělesných tekutin z Georgia Institute of Technology. Výsledky svého mnohaletého výzkumu představila na 71. každoročním setkání Americké lékařské společnosti věnované dynamice tekutin, které se konalo v listopadu v Atlantě. Yangová se svým týmem zkoumala mrtvé vombaty, které přejely v Austrálii automobily. Zpočátku vycházela z hypotézy, že krychlovitý tvar začíná vznikat už na začátku cesty střevem, ale postupně vědci zjišťovali, že ten zázrak se odehraje až na konci cesty trusu střevy – v posledních osmi procentech délky střeva, právě tam se mění jeho skupenství z tekutého na pevné. Za transformaci mohou elastické vlastnosti vombatích střev. Když je vědci vyjmuli z těl mrtvých zvířat a nafukovali je pomocí dlouhých balónků, zjistili, že střeva mohou pod tlakem měnit svůj tvar. Zjednodušeně řečeno: vombati dokáží vytvarovat krychličky z tuhnoucích výkalů pomocí elastických střev – jako dítě bábovičku z písku.
I když by se mohlo zdát, že výzkum postrádá praktické uplatnění, existují praktické aplikace, které by mohly zlepšit svět a vydělat spoustu peněz. Současné technologie na vytváření krychlí jsou založené buď na lití, nebo na řezání, ale vombati si našli třetí cestu, formují krychlovité výkaly pomocí vlastností svých střev. Podle Yangové by se tato technika dala aplikovat na inženýrské procesy – ale třeba také na medicínu při řešení některých střevních problémů. Tento výzkum totiž pomohl lépe pochopit, jak se v tělech savců přenáší tekutiny a také, jak se pohybují vnitřnosti. Od vombatů se tak můžeme hodně naučit a jejich metody použít v průmyslu.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
https://ascienceenthusiast.com/wp-content/uploads/2018/11/71e06ffb-wombat-poop-social.jpg
